Zwentendorf: Nejznámější nepoužitá jaderná elektrárna světa

Jadernou elektrárnu Zwentendorf, ležící u rakouského Zwentendorf an der Donau, lze nazvat skvělým dílem inženýrského umu, které však nikdy nenaplnilo svůj účel. S ohromným potenciálem produkovat energii a uspokojit téměř desetinu rakouské energetické potřeby zůstala tato elektrárna navždy odstavená. Proč? Kvůli rozhodnutí společnosti, které tehdy zamítlo jaderný pohon ve prospěch jiných energetických cest.

Náklady na stavbu jaderné elektrárny Zwentendorf byly přibližně 1,4 miliardy eur po přepočtu na dnešní měnu.

Příběh vzniku a okolnosti zrušení provozu

Výstavba Zwentendorfu začala 1. května 1971. Byla to část ambiciózního plánu, který počítal s vybudováním šesti jaderných elektráren po celém Rakousku. Elektrárna měla zajišťovat projekční výkon 723 MW a pokrýt 10 % energetické spotřeby země. Zdánlivě perfektní plán narazil na odpor veřejnosti, podpořený ekologickými aktivisty a vědci, mezi nimiž byl i Konrad Lorenz.

Výkřesem situace se stalo referendum v roce 1978. Rakoušané hlasovali těsně proti uvedení elektrárny do provozu, a to poměrem 50,47 % ku 49,53 %. Elektrárna tak zůstala hotová, ale nikdy nebyla spuštěna. Tento moment zároveň vedl k zákazu jaderné energetiky v Rakousku.

Technické detaily jaderné elektrárny Zwentendorf

• Typ reaktoru: Lehkovodní reaktor (technologie výzkumné Škody Plzeň)
• Projektovaný výkon: 723 MW
• Začátek stavby: 1971
• Dokončení: 1978
• Umístění: 48°21′15,84″ s. š., 15°53′4,92″ v. d.

Technicky vzato byla Zwentendorf vybavena nejmodernějšími systémy té doby. Reaktor měl být schopný efektivně zvládat produkci energie při vysoké účinnosti a zajistit spolehlivý provoz po desetiletí. Bezpečnostní opatření zahrnovala systémy chlazení, ochranné kontejnery a špičkovou kontrolní techniku.

Role veřejného mínění a politického rozhodování

Referendum o spuštění Zwentendorfu bylo hluboce ovlivněno nejen ekologickými argumenty, ale také politickými ambicemi. Kancléř Bruno Kreisky spojil výsledek hlasování se svým setrváním ve funkci, což z referenda udělalo protest proti vládní politice.

Ekologické hnutí, které vedl aktivista Walter Soyka, upozornilo na rizika jaderných havárií a možné dlouhodobé dopady. Tento odpor, spojený s obecnou nejistotou ohledně bezpečnosti, vedl k historickému rozhodnutí, které ovlivnilo celou budoucí energetickou politiku Rakouska.

Současná funkce a využití Zwentendorfu

Ačkoliv Zwentendorf nikdy nevyráběl energii, jeho areál dnes hraje důležitou roli v různých oblastech:

1. Tréninkové středisko: Elektrárna slouží jako unikátní prostor pro výcvik techniků a inženýrů, kteří se učí pracovat s jadernými systémy.
2. Fotovoltaická elektrárna: V roce 2009 byly na fasádu a okolí instalovány solární panely. Ty dnes vyrábějí ročně 180 000 kWh elektrické energie.
3. Turistická atrakce: Zwentendorf je otevřen veřejnosti, která může nahlédnout do vnitřních prostor reaktoru, kontrolní místnosti a další technické infrastruktury.
4. Ekologické vzdělávání: Pořádají se zde workshopy zaměřené na obnovitelné zdroje energie a ochranu životního prostředí.

Možnosti exkurzí jaderné elektrárny Zwentendorf

Exkurze do jaderné elektrárny Zwentendorf jsou možné a areál je přístupný pro veřejnost po předchozí rezervaci. Můžete se podívat do interiérů včetně řídicí místnosti s původním vybavením, kontejnmentu, ochranného krytu jaderného reaktoru a dalších prostor.

Prohlídky jsou organizovány společností EVN, která vlastní areál, a mohou být zaměřeny na různé aspekty, včetně historie, technologie a současného využití elektrárny.

Exkurze do jaderné elektrárny Zwentendorf jsou možné každý pátek. Prohlídky jsou zdarma, ale je nutná předchozí rezervace. Nové termíny jsou pravidelně zveřejňovány a je třeba se rychle přihlásit, protože se rychle zaplňují. Prohlídky jsou vedeny v němčině.

Nejzajímavější části jaderné elektrárny Zwentendorf, které se dají navštívit, zahrnují:

• Řídicí místnost: Tato místnost je vybavena původními monitory, kontrolkami a červeným telefonem, který měl sloužit jako přímá linka ke kancléři. Je to místo, kde by se měly vkládat řídicí tyče do reaktoru.
• Reaktorový kryt: Návštěvníci mohou vidět ochranný kryt jaderného reaktoru, který je normálně hermeticky uzavřený a zaplněný vodou. Tento kryt je unikátní, protože umožňuje nahlédnout dovnitř bez rizika radioaktivity.
• Kontejnment: Tento prostor je obklopen dvoumetrovou vrstvou oceli a betonu, což je typické pro jaderné elektrárny. Návštěvníci mohou vidět, jak by vypadal reaktor v provozu.
• Turbínová hala: Tato část elektrárny obsahuje velké turbíny a generátory, které by měly přeměňovat teplo z reaktoru na elektrickou energii.
• Solární panely: I když elektrárna nikdy nebyla uvedena do provozu, dnes na její střechách a volných prostranstvích fungují solární panely, které generují elektřinu.
• Historické a technické aspekty: Prohlídky zahrnují i diskusi o historii a technologiích elektrárny, což dává návštěvníkům hlubší pochopení jejího významu a důvodů, proč nikdy nebyla spuštěna.

Tyto části elektrárny poskytují jedinečný pohled na to, jak by vypadala jaderná elektrárna v provozu, a zároveň ukazují, jak se Rakousko rozhodlo jít jinou cestou v oblasti energetiky.

Zwentendorf jako příklad a poučení

Zwentendorf dnes symbolizuje nejen ekologický postoj Rakouska, ale také schopnost společnosti rozhodovat o vlastní energetické budoucnosti. Jako technicky zaměřený člověk oceňuji, že toto místo nadále slouží vzdělávání a šíření povědomí o obnovitelných zdrojích.

Máte chuť se do Zwentendorfu podívat? Doporučuji rezervovat si prohlídku a objevovat toto fascinující místo.

Vaše komentáře

Přispějte svým komentářem, recenzí či zkušeností