Adolf Eichmann

Adolf Eichmann byl jedním z hlavních organizátorů holocaustu, nacistického úředníka, který byl odpovědný za logistiku hromadného transportu Židů do koncentračních a vyhlazovacích táborů během druhé světové války. Narodil se 19. března 1906 v Solingenu v Německu.

Jako vysoký důstojník SS a člen nacistické strany hrál Eichmann klíčovou roli v provádění tzv. “konečného řešení židovské otázky”, které zahrnovalo genocidu šesti milionů evropských Židů. Byl považován za odborníka na “židovskou otázku” a jeho úkolem bylo koordinovat a organizovat deportace Židů z různých částí okupované Evropy, což vykonával s pečlivostí a odhodláním.

Po válce se Eichmannovi podařilo uniknout z Evropy. S pomocí falešných dokumentů se v roce 1950 dostal do Argentiny, kde se skrýval pod falešným jménem. Izraelská tajná služba Mossad ho však v roce 1960 vypátrala, unesla a převezla do Izraele, kde byl postaven před soud.

Jeho soudní proces v roce 1961 byl mezinárodně sledovanou událostí, která zvýšila povědomí o hrůzách holocaustu. Eichmann byl shledán vinným z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a zločinů proti židovskému národu a v roce 1962 byl popraven. Proces s Eichmannem přispěl k hlubšímu pochopení mechanismů, které vedly k holocaustu, a ukázal, jak zástupci režimu mohou vykonávat masové zločiny s bezduchou poslušností a pocitem neosobní odpovědnosti.