Představte si, že máte romantický večer, svíčky hoří, všechno klape… a v tu chvíli přijde někdo z církve a oznámí vám, že váš způsob milování je hříšný. Ano, to byla realita středověku, kde byl sex pod přísným dohledem církevních pravidel. A když říkám přísným, myslím tím přísnějším než školní řád na koleji plné jeptišek.
Pojďme se podívat na absurdní pravidla a tabu, která tehdy formovala intimní život lidí.
Obsah článku
Manuál středověkého sexu: Co, kdy a hlavně jak
Církev měla na sex jasný názor: je to nezbytné zlo. Něco jako mytí oken – děláte to jen proto, že musíte. Hlavní důvod? Plození dětí. Pokud by vás to náhodou začalo bavit, byl to problém. Církev si totiž myslela, že radost z milování je vstupní bránou k hříchu. A tak vznikla pravidla, která by vás v ložnici přinutila zkontrolovat, jestli vůbec stojí za to začínat.
Základní pravidla
- Nahota je nepřípustná: I při sexu byste měli být oblečení. Nešlo o žádné moderní „cosplay“ kostýmy, ale spíš o to, že vaše těla neměla být viditelná – ani pro vás navzájem.
- Sex jen v noci: Den byl na práci a modlitby, noc na… rychlé splnění povinností. Ale pozor, žádné radovánky!
- Poloha jen jedna: Misionářská poloha byla jediná povolená. Všechno ostatní bylo označeno za hřích, zejména „ze zadu“ – to bylo považováno za zrůdnost hodnou zatracení.
Kdy rozhodně ne! Zakázané dny a období
Kdy byl sex povolen? Prakticky nikdy. Seznam zakázaných dnů byl tak dlouhý, že byste potřebovali kalendář větší než ten, co má babička na stěně. Půsty, svátky, těhotenství, šestinedělí, menstruace – pokud jste všechno sečetli, možná vám zbylo pár dní v roce.
A ty jste ještě museli dobře využít, protože při špatném počasí byl sex taky nežádoucí. Proč? Protože bouřka znamenala, že Bůh sleduje.
Ženy: Hříšnice od přírody
A teď k ženám. Středověká církev měla jasno – žena je zdrojem hříchu. Proč? Protože údajně měla větší schopnost prožívat slast. Bylo potřeba ji držet na uzdě, aby se náhodou „nepřekonala“. Pokud se zdálo, že si sex užila, bylo to znamení, že selhala. A pokud náhodou došlo ke znásilnění?
No, to se ani nepočítalo jako zločin, protože „pokud žena otěhotněla, musela si to užít“. Ano, tohle je úroveň středověké logiky, nad kterou dnešní psychologové kroutí hlavou.
Muži a jejich povinnosti: Žena měla být v ložnici pasivní, tichá a hlavně poslušná. Muž měl být dominantní, ale bez něžností – ty byly zakázány, protože by mohly „zničit pořádek“. Pokud jste měli nějakou představu o romantice, radši ji zapomeňte.
Muži: Ti, co měli volnější pravidla
Zatímco ženy musely být cudné, muži měli pravidla o něco volnější. Nemyslete si ale, že byli úplně svobodní – i oni byli pod dohledem. Přesto však existovala řada výjimek, které jim hrály do karet. Pokud se muž rozhodl „rozšířit svůj rod“, mohl mít nejen manželku, ale i milenky a konkubíny.
Velcí panovníci, jako například Karel Veliký, měli celé harémy, což jim prošlo, protože šlo přece o „zajistit pokračování rodu“.
Prostitutky jako „nutné zlo“
Pro mladé muže bez přístupu k manželce byly prostitutky tou nejdostupnější variantou. Středověká města byla doslova protkána lázněmi, které nesloužily jen k hygieně. Byly to centra společenského života, kde se řešilo vše od politiky až po velmi intimní záležitosti.
Dokonce i král Václav IV. byl známý svou zálibou v lazebnicích. Legenda říká, že bez návštěvy lazebny si nedokázal představit den.
Zakázané polohy a „inkvizice v ložnici“
Pokud vás někdy napadlo, že by mohlo být fajn zkusit něco jiného než misionářskou polohu, měli byste problém. Církev považovala všechny ostatní polohy za nepřirozené a hříšné.
Dokonce existují záznamy o tom, že v některých případech byla ložnice pod přímým dohledem – ano, opravdu se stalo, že někdo z církve kontroloval, jestli dodržujete pravidla. To už je jiná úroveň auditu, nemyslíte?
Hříchy v praxi:
- Smích během sexu: Pokud jste se při styku zasmáli, měli jste hřích. Jakákoliv radost z intimity byla považována za nevhodnou.
- Žádné svíčky ani světlo: Přítomnost světla mohla vést k hříšným myšlenkám, třeba že se na sebe podíváte.
Sodoma, Gomora a další tabu
Když došlo na homosexualitu, autoerotiku nebo jakoukoliv jinou odchylku od „normy“, církev byla nekompromisní. Homosexualita byla označována za sodomii a trestána smrtí. Autoerotika? Nemyslitelné! Jakýkoliv nepřirozený akt byl považován za zločin nejen proti Bohu, ale i proti společnosti.
Proč to všechno? Církevní logika a astrologie
A teď něco navíc – církev byla nejen přísná, ale také kreativní. Mnoho pravidel mělo základ v astrologii. Například věřili, že pokud máte sex „pod špatnou hvězdou“, dítě bude nemocné nebo deformované. Lékaři tehdy tvrdili, že špatná poloha může způsobit fyzické vady. Ano, protože věda ve středověku byla na vrcholu svého „vývoje“.
Kdy se milovat? Jen pokud to hvězdy dovolily
Středověk byl časem, kdy se o správném načasování sex rozhodovalo téměř s hvězdářskou přesností. Nesměli jste „to“ dělat během půstu, svátků, těhotenství, šestinedělí, menstruace… a k tomu se přidávaly astrologické rady.
Planety a jejich postavení prý ovlivňovaly, zda bude dítě zdravé, nebo se narodí „podivné“. Takže pokud bylo špatné postavení Marsu, radši jste se měli věnovat modlitbám.
Hříšná předmanželská láska: Když bylo všechno proti vám
Teď něco o „rebelech“ středověku – předmanželský sex byl největší tabu, a pokud jste byli přistiženi, čekala vás pořádná ostuda. Veřejné pranýřování, kdy vás svázali a vystavili na náměstí, bylo běžnou praxí. Lidé na vás házeli shnilé ovoce a křičeli něco ve stylu: „Hříšníci!“
A co svatby bez církevního povolení? Ty byly trestány stejně tvrdě. Mladý pár mohl skončit ve vězení jen proto, že si troufl vzít věci do vlastních rukou. No, romantika na druhou, co říkáte?
Proč byly ženy považovány za nebezpečné?
Ženy byly středověkou církví vnímány jako příliš smyslné a hříšné. Jedním z důvodů byl názor, že žena má větší schopnost prožívat rozkoš. A co bylo horší – její touhu prý nešlo nikdy ukojit. Ano, středověcí myslitelé si o ženách mysleli, že jsou něco jako bezedné studny vášně. Logika? Když ji nedokázali pochopit, označili ji za nebezpečí.
Další problém? Ženské orgasmy. Tehdy se věřilo, že pokud žena zažije uspokojení, její „nezkrotná touha“ by mohla přerůst v chaos. Proto se něžnostem a jakékoliv formě předehry vyhýbalo obloukem. Zkrátka žádné „dobrodružství“, jen rychlé plnění povinnosti.
A co děti? Výsledek nebo dar?
Církev považovala děti za požehnání – ale jen tehdy, pokud přišly v manželství a za „správných podmínek“. Pokud byste měli dítě mimo svazek, bylo to považováno za katastrofu. Přitom ironicky byla polovina populace zrozená z nemanželských vztahů – včetně mnoha šlechticů.
Jak by vypadal středověký Tinder?
Představte si, že existuje středověká seznamka. Místo „swajpování“ by vás čekaly otázky typu:
- „Dodržuješ půst a svátky?“
- „Kolik znáš církevních přikázání?“
- „Jaký je tvůj názor na misionářskou polohu?“
A co první rande? Zapomeňte na romantickou večeři. Spíš by to byla společná návštěva kostela, kde byste se modlili za požehnání vaší budoucí ložnice.
Závěr: Vděčnost za dnešek (a svobodnou lásku)
Středověk nám dnes připadá jako doba plná absurdních pravidel a omezení. Ale představte si, že byste v takovém světě žili. Dnes si můžeme milostný život užívat bez neustálého sledování a diktátu církve. A to je samo o sobě důvod k oslavě!
Tak si važme svobody – a občas si vzpomeňme, jaká byla pravidla hry ve středověké ložnici. No, díky, ale tohle fakt ne!
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
