Po mnoha letech jsem opět shlédl film Přelet nad kukaččím hnízdem a nepřestává mne udivovat jak nadčasový a kultovní tento film je. Nicméně pojďme si shrnout jednoduchou recenzi a připomenout oč jde.
Přelet nad kukaččím hnízdem z roku 1975 je jedním z nejslavnějších a nejuznávanějších děl světové kinematografie. Režisér Miloš Forman dokázal bravurně zpracovat román Kena Keseyho o osudech pacientů v psychiatrické léčebně, kteří se vzepřou autoritě a manipulaci vrchní sestry Ratchedové. Film získal pět Oscarů, včetně těch za nejlepší film, režii, scénář a herecké výkony Jacka Nicholsona a Louise Fletcherové.
Film je založen na kontrastu mezi dvěma hlavními postavami: Randlem McMurphym, který je do léčebny převezen z vězení, protože se vydává za duševně nemocného, a sestrou Ratchedovou, která má pod palcem celý ústav.
McMurphy je živelný, vzdorný, svobodomyslný a charismatický, zatímco Ratchedová je chladná, přísná, manipulativní a bezcitná. McMurphy se snaží probudit v ostatních pacientech touhu po životě, zábavě a svobodě, zatímco Ratchedová je drží v šachu pomocí léků, terapií a trestů.
Přelet nad kukaččím hnízdem je film plný silných momentů
které ukazují jak McMurphy postupně získává důvěru a obdiv ostatních pacientů, kteří jsou často zdeptaní, zamlklí nebo zmatení. McMurphy je pro ně vzorem, který jim dává naději a odvahu. Mezi nezapomenutelné momenty patří například výlet na rybářskou loď, sledování baseballového zápasu, nebo improvizovaná párty s alkoholem a prostitutkami. Tyto scény jsou plné humoru, radosti a lidskosti, které kontrastují s depresivním a sterilním prostředím léčebny.
Film také ukazuje, jak se McMurphy stává hrozbou pro systém, který je založen na podrobení a kontrole. Ratchedová se snaží zlomit jeho vůli a zničit jeho osobnost pomocí různých metod, jako je elektrošoky, lobotomie nebo vydírání. McMurphy se však nevzdává a bojuje do posledního dechu. Jeho vzpoura je symbolem odporu proti nespravedlnosti, útlaku a ztrátě identity.
Film Přelet nad kukaččím hnízdem je nestárnoucí klasika, která neztrácí na síle ani po více než čtyřiceti letech od svého vzniku. Je to film, který osloví diváky všech generací a zanechá v nich silný dojem. Je to film, který nás nutí přemýšlet o tom, co znamená být normální, co znamená být svobodný a co znamená být člověkem.