Online nákupy: Jak jsem si objednala šaty a přišly mi závěsy

Venku bylo tak hnusně, že bys nevyhnala ani exmanžela. Mrholilo, vítr fičel jak účet za elektřinu a já si říkala, že jediné správné místo pro přežití takové apokalypsy je obývák. S manželem jsme se zavrtali na gauč, děti si tam roztahaly hračky jako kdyby stěhovaly sklad z Aliexpressu, a u hořícího krbu se rozhostil ten správný rodinný chaos.

Já si uvařila čaj do hrnku, co má na sobě nápis „Neřeš, dej si čaj“ – tak jsem poslechla. A zatímco v televizi běžel film, který jsme už stejně viděli osmkrát (ale manžel tvrdil, že „to teprve teď začíná bejt dobrý“), já jsem otevřela mobil a začala scrollovat módní peklo aka online eshopy.

Ta reklama na „dokonalé šaty“ mě hypnotizovala

Znáte to. Tisíckrát jim to neklikneš, ale jakmile máš PMS, prasklou gumičku ve vlasech a děti, co se hádají, čí je ten žlutý panáček z LEGA, najednou ti reklama na „Luxusní šaty, které změní tvůj styl i život“ přijde jako znamení od vyšší moci.

Klikla jsem. Byly krémové. Saténové. Leskly se přesně tím způsobem, jaký jsem v reálu viděla naposledy u vánočních ozdob. A ta modelka! Vypadala, jako kdyby se právě probrala z odpoledního spánku v Provenci a šla si jen tak nazout podpatky k chlebu s avokádem.

Řekla jsem si – jo, proč ne. Běžně nosím velikost S, ale pro jistotu jsem vzala M, kdybych si náhodou dala víc rýže k večeři. (No jo, známe to.)

Objednáno. A čekání začalo.

Dorazil balíček! Aneb „co mi to sakra přišlo?“

Dva týdny jsem hypnotizovala poštovní schránku. A pak to konečně přišlo. Balíček. Zaslaný z neznámé země, kterou bych na mapě hledala jen s Googlem a kompasem. Krabice? Ne. Taková ta igelitová obálka, co vypadá jako zabalený spacák. Rozbalila jsem to s očekáváním, že mi život začne připomínat módní magazín.

Místo toho jsem si nebyla jistá, jestli držím šaty, ložní povlečení nebo rekvizitu z muzikálu Kleopatra. Lesklé to bylo jak vánoční ozdoby, střih připomínal pončo a velikost? M jako Mamut. Kdybych si to přehodila přes sušák na prádlo, měl by z toho vlastní outfit.

Vzala jsem to do ložnice, oblékla, postavila se před zrcadlo a… přátelé. Já v tom vypadala jako závěs z hotelu, který už čtyřikrát měnili kvůli plísni. Viselo to všude, kde to viset nemělo, a naopak to obepínalo přesně ty části těla, které bych raději utajila i před gynekologem.

Manžel vešel do ložnice, podíval se na mě a doslova spadl na postel smíchy. „To jsi koupila nebo vyhrála v tombole?“ ptal se mezi záchvaty smíchu. Já jen tiše stála, cítila, jak mi čaj stoupá zpět do krku, a zvažovala, jestli tu látku nepřeměnit na ubrus. Nebo plachtu. Nebo stan pro děti.

Co jsem se z toho naučila?

1. Nikdy nenakupuj večer, když jsi unavená a máš čaj místo soudnosti.
   Večerní online nákupy jsou horší než hladové nákupy v Lidlu. Mozek vypíná, prst kliká a šatník brečí.
2. E-shopy s divnou doménou a recenzemi typu „Love very good!“ jsou riziko.
   Nechci nikoho podceňovat, ale když má modelka v každé fotce jiné vlasy, jiný make-up a jiný obličej, asi to nebude úplně důvěryhodná nabídka.
3. Velikost M není mezinárodní pravda.
   V Česku nosím M, někdy i S. Ale tahle M byla velikost pro někoho, kdo právě tančí valčík se slonem. Navíc jsem nenašla ani jednu etiketu, jen nálepku „Fashion Lady Trendy 2025“ nalepenou vzhůru nohama.

Druhý pokus: Zázrak se nekonal

Nechtěla jsem to hned vzdát. Možná to chce jen správné doplňky, třeba to zachráním páskem! Vzala jsem si tedy svůj oblíbený kožený pásek, zapnula ho a… vypadalo to, jako když jsem si omylem obmotala závěs z babiččina obýváku kolem pasu a rozhodla se v tom vyrazit na ples.

Dobře, co teď? Zkusíme přidat podpatky!
Výsledek? Vypadala jsem jako někdo, kdo utekl z estrádního vystoupení na Silvestra v roce 1998.

Jediné, co mi zbylo, bylo přiznat si porážku. Tyhle šaty neměly budoucnost. Ne jako šaty.

Co se nakonec se šaty stalo?

1. Nejprve jsem se je snažila prodat.
   Bohužel. Inzerát „Saténové šaty, velikost XL, spíše na postavu svatebního altánku“ nikoho neoslovil. Ani s popisem „ideální pro taneční číslo na hůlkový tanec s lampionem“.
2. Pak jsem je zkusila darovat.
   Přemýšlela jsem, jestli by to třeba nechtěla kamarádka na nějaký maškarní večírek. Ale když je uviděla, řekla, že už má doma dost hadrů na mytí podlahy.
3. Nakonec jsem je proměnila v… hadříky pro manžela!
   A tady přichází to nejlepší. Po všech zoufalých pokusech najít pro ně smysluplné využití jsem je nakonec rozstříhala a vyrobila z nich menší hadříky na ruce pro manžela, když něco dělá v garáži 🙂 A víš ty co? I v té garáži vypadají sakra dobře!

Jak se vyhnout podobné módní tragédii?

Aby ses i ty nestala obětí podvodu z říše rychlé módy, tady je pár tipů, jak nenaletět:

🔹 1. Nekupuj z eshopů, kde má každá modelka jiný obličej

Pokud v jednom katalogu vidíš tři úplně rozdílné ženy v tom samém oblečení, něco je špatně. Zvlášť když to vypadá, že ty fotky prošly Photoshopem od člověka, který v něm umí jen dvě funkce: rozmazání a filtr „příliš dobré na to, aby to byla pravda“.

🔹 2. Čti recenze. Pořádně!

Když vidíš komentář „Amazing yes dress big quality happy very!!“, radši utíkej. Opravdové recenze většinou obsahují fotky reálných zákaznic, kde vidíš, jaký je rozdíl mezi tím, co eshop sliboval, a tím, co ti dorazí domů.

🔹 3. Měř se, protože písmena lžou

To, že jsi běžně S nebo M, ještě neznamená, že ti u každého eshopu sedne stejné číslo. Některé značky berou „M“ jako „mikroskopická“, jiné jako „mohutná“. Pokaždé si radši překontroluj tabulku velikostí – pokud tam žádná není, vyhodíš peníze oknem.

🔹 4. Počítej s tím, že když je cena směšná, přijde ti cirkusový kostým

Šaty za 199 Kč? Ty byly pravděpodobně ušité z recyklovaných obalů od instantní polévky. Pokud něco stojí méně než tvoje ranní kafe se zákuskem, šance na kvalitní produkt je přibližně stejná jako to, že v loterii vyhraješ dovolenou na Maledivách.

Závěr: Móda je boj, ale aspoň máme historky

Takže co jsem si z toho vzala? Online nákupy jsou vzrušující, nebezpečné a občas ti místo dokonalého outfitu dorazí materiál na nový přehoz přes postel. Ale víš co? Aspoň je z toho dobrý příběh. A to je někdy mnohem cennější než perfektně padnoucí šaty.

Teď vážně: Máš taky zkušenost s „módní katastrofou“ z online nákupu? Napiš mi do komentářů, ať se zasmějeme společně. A pokud ti někdy dorazily šaty, co bys mohla použít na zakrytí celého auta… vítej do klubu! 😄

Vaše komentáře

Přispějte svým komentářem