Pokud jste někdy slyšeli o Kijŏng-dongu, pravděpodobně vás zaujal příběh o severokorejské vesnici, která je dokonalým příkladem propagandistické hry. Tohle místo je jedním z těch bizarních bodů na mapě světa, kde realita přetváří hranice absurdity. Je to fascinující téma, které kombinuje historii, politiku, a trochu toho zábavného špehování přes hranici. Pojďme si o této vesnici povědět víc – a věřte mi, je toho hodně, co vás překvapí.
Co je Kijŏng-dong česky Kidžong?
Kijŏng-dong (česky Kidžong), známý také jako „Město míru“, je severokorejská vesnice ležící blízko demilitarizované zóny (DMZ) – té nejstřeženější hranice na světě, která odděluje Severní a Jižní Koreu. Na první pohled vypadá jako poklidné, prosperující městečko s moderními domy, školami, farmami a dokonce i nemocnicí. Zní to idylicky, že? Ale počkejte, realita je úplně jiná.
Vesnice byla postavena v 50. letech 20. století, krátce po skončení Korejské války. Severní Korea tvrdí, že jde o ukázku jejich úspěchu a prosperity. Jenže, když se na Kijŏng-dong podíváte blíž, zjistíte, že je to ve skutečnosti jedna velká kulisa.
Propagandistická hra na vesnici
Na první pohled vás může zaskočit, jak moc „dokonalá“ vesnice působí. Moderní domy, zářivě bílá omítka, prostorné budovy a široké ulice. Z dálky to vypadá, jako by tu žily stovky lidí, kteří si užívají život v severokorejském ráji. Jenže když se na vesnici podíváte dalekohledem – a že to mnoho Jižních Korejců dělá – zjistíte něco zvláštního.
Okna bez skel: Budovy jsou ve skutečnosti prázdné a jejich okna jsou jen namalovaná. Žádné opravdové sklo, žádné vnitřní zařízení, jen falešné fasády. Domy jsou spíše jako kulisy z filmového natáčení.
Světla na časovač: V noci se v budovách rozsvěcují a zhasínají světla podle předem naplánovaného časového rozvrhu, aby to vypadalo, že lidé v domech žijí. Ve skutečnosti tam ale není ani živá duše.
Tichá zemědělská práce: Sem tam uvidíte skupinu „zemědělců“, kteří pracují na poli. Jenže podle pozorovatelů jsou tyto skupiny pečlivě choreografované, často se pohybují jako na divadle – aby to vypadalo, že se tu opravdu žije a pracuje.
Proč vůbec Kidžong existuje?
Jednoduše řečeno: Propaganda. Hlavním cílem Kijŏng-dongu je ukázat Jižní Koreji (a světu), jak skvěle si Severní Korea vede. Zároveň má vesnice sloužit jako jakýsi magnet – Severní Korea věří, že jihokorejští občané, kteří vidí tuto „prosperitu“, se budou chtít připojit k severu.
Je ale jasné, že tahle strategie nikdy nefungovala. Spíše se Kijŏng-dong stal předmětem posměchu a symbolem absurdní severokorejské propagandy.
Hlasitý boj přes hranici
Kijŏng-dong nefunguje jen vizuálně. Severní Korea také roky používala hlasitý rozhlas, který z vesnice vysílal propagandistické zprávy přes hranici. Tyto zprávy byly směsí severokorejských chvalozpěvů a výzev k Jižním Korejcům, aby zběhli na sever. Představte si to jako nepřetržitou politickou reklamu na steroidech.
Na oplátku Jižní Korea začala na oplátku pouštět vlastní vysílání. Hranice mezi severem a jihem se tak proměnila v jakési absurdní hudební a propagandistické bojiště. Ačkoliv tento „rozhlasový souboj“ v posledních letech utichl, dodnes je součástí historie Kijŏng-dongu.
Jak Kidžong vidí svět?
Ze satelitních snímků a svědectví přeběhlíků víme, že Kijŏng-dong je zcela opuštěný. Budovy jsou neobývané a často chátrají. Některé části vesnice jsou dokonce v takovém stavu, že je otázka času, kdy se úplně rozpadnou. Zatímco Severní Korea stále tvrdí, že vesnice je symbolem jejich úspěchu, většina světa ji považuje za důkaz manipulace a propagandy.
Doporučení: Mít své soukromí, data i osobní údaje na internetu v bezpečí je dnes důležitější než kdy dřív. Hackeři, sledování nebo únik dat se může týkat kohokoliv z nás. Udělejte jednoduchý krok k ochraně – Vyzkoušejte CyberGhost s 81% slevou a získejte 2 měsíce zdarma nebo NordVPN s 74% slevou a 3 měsíci zdarma. Chraňte si své soukromí!Opravdu někdo věří propagandě?
Možná vás napadne otázka: Skutečně někdo skočil na lep této propagandě? Těžko říct. Faktem je, že přeběhlíci z Jižní Koreje jsou extrémně vzácní, a pokud už někdo překročí DMZ, bývá to většinou směrem na jih, nikoliv na sever.
Historické souvislosti Kijŏng-dongu a další zajímavosti
Abychom Kijŏng-dong skutečně pochopili, musíme se podívat do historie. Po skončení Korejské války v roce 1953 vznikla demilitarizovaná zóna (DMZ), která měla sloužit jako nárazníková oblast mezi Severní a Jižní Koreou. Právě v této oblasti byla Kijŏng-dong postavena – a už tehdy bylo jejím hlavním cílem šířit propagandu.
Jak byla Kijŏng-dong vnímána během studené války?
V době studené války se propaganda hrála na všech frontách. Kijŏng-dong nebyla jen severokorejskou strategií, ale také odpovědí na jihokorejské město Tŏngilchon (Město sjednocení), které se nachází na druhé straně DMZ. Tŏngilchon bylo reálné město s obyvateli, kteří tam žili a pracovali. Severní Korea se rozhodla vytvořit iluzi, že mají podobné, ne-li lepší město na své straně hranice.
Kijŏng-dong také sloužila jako ukázka síly severokorejského režimu pro zahraniční návštěvníky. I když většina západních diplomatů a turistů nikdy neviděla Kijŏng-dong na vlastní oči, její existence byla součástí propagandistické kampaně, která měla šířit myšlenku, že Severní Korea je zemí pokroku.
Vlajka jako symbol dominance Severný Korea
Jednou z nejzajímavějších částí Kijŏng-dongu je gigantický vlajkový stožár, který se tyčí nad vesnicí. V roce 1980 Jižní Korea vztyčila vysoký stožár s jihokorejskou vlajkou na své straně DMZ, což okamžitě vyvolalo reakci ze strany severu. Severní Korea proto postavila ještě vyšší stožár, na kterém vlaje jejich vlajka. Tento „souboj stožárů“ byl symbolem rivality mezi oběma státy.
Dnes stožár v Kijŏng-dongu měří 160 metrů a patří mezi nejvyšší vlajkové stožáry na světě. Samotná vlajka váží přes 270 kilogramů. I když je to působivé, většina lidí to vnímá jako další příklad zbytečného soupeření mezi Severní a Jižní Koreou.
Kijŏng-dong dnes: Relikvie minulosti?
Ačkoliv Kijŏng-dong stále existuje, její význam už není takový jako dříve. Díky moderním technologiím, jako jsou satelitní snímky a drony, je pro svět snadné odhalit skutečnou povahu vesnice. Zatímco dříve mohla působit přesvědčivě, dnes už nikdo nepochybuje o tom, že jde jen o prázdnou kulisu.
Severní Korea ale stále trvá na tom, že Kijŏng-dong je opravdovým městem. Oficiální severokorejská propaganda ho popisuje jako prosperující zemědělskou komunitu, kde lidé žijí v míru a harmonii. V praxi je však vesnice téměř opuštěná a slouží jen jako symbol minulosti.
Turistická atrakce… tak trochu
Zajímavé je, že Kijŏng-dong přitahuje velkou pozornost zahraničních turistů, kteří navštěvují jihokorejskou stranu DMZ. Z vyhlídkových plošin v Jižní Koreji je vesnice dobře viditelná a mnoho lidí ji sleduje dalekohledy, aby si ověřili, zda je skutečně opuštěná.
Někteří průvodci dokonce tuto část DMZ nazývají „nejpodivnější vesnicí na světě“. Pro turisty je pohled na Kijŏng-dong fascinujícím zážitkem, protože je těžké uvěřit, že takové místo může v 21. století existovat.
Co symbolizuje Kijŏng-dong pro Severní Koreu?
Pro Severní Koreu je Kijŏng-dong něčím víc než jen vesnicí – je to symbol režimu. Má ukazovat světu, že severokorejský systém je úspěšný a soběstačný. I když je dnes vesnice většinou prázdná, zůstává součástí severokorejského příběhu o vlastní dokonalosti.
Zajímavosti o Kijŏng-dongu
- Název „Město míru“: Oficiální severokorejský název vesnice je ironický, protože leží v jedné z nejvíce militarizovaných oblastí na světě.
- „Diva na scéně“: Budovy ve vesnici byly navrženy tak, aby z dálky vypadaly luxusně, ale zblízka je zřejmé, že jsou prázdné.
- Hranice ticha: Přestože rozhlasové vysílání utichlo, Kijŏng-dong stále stojí jako tichý svědek konfliktu mezi severem a jihem.
- Vlajková válka: Gigantický vlajkový stožár v Kijŏng-dongu je jedním z nejviditelnějších symbolů soupeření mezi oběma Korejemi.
- „Svědci přes hranici“: Jižní Korea sleduje Kijŏng-dong neustále. Každá drobná změna ve vesnici je pečlivě monitorována, což jen dokazuje, jak důležitým symbolem místo stále je.
Závěrem
Kijŏng-dong je jedním z těch míst, která dokonale vystihují absurdní stránku severokorejského režimu. Na povrchu to vypadá jako malebné město plné života, ale realita je úplně jiná – prázdné budovy, tiché ulice a propagandistické poselství, které už dnes nikoho nepřesvědčí.
Přesto je Kijŏng-dong fascinujícím kouskem historie, který nám připomíná, jak daleko jsou některé režimy ochotny zajít, aby si udržely svou fasádu dokonalosti.
Pokud budete mít někdy šanci navštívit DMZ, doporučuji si Kijŏng-dong prohlédnout – i kdyby jen z dálky. Je to pohled, který se vám zaryje do paměti.
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
