Myslel jsem si, že pár kilometrů v hodině nad limit nikdo řešit nebude. Opravdu jsem byl přesvědčený, že když v padesátce pojedu třeba 53 km/h, policie mávne rukou – vždyť je to v toleranci radaru. Jenže omyl! Dneska mi přišel úřední dopis – Pokuta 2000 Kč za překročení rychlosti o pouhé 3 km/h. Nevěřil jsem vlastním očím.
V první chvíli jsem si říkal, jestli si ze mě někdo nedělá legraci. Já a „pirát silnic“ za +3 km/h? Připadalo mi to absurdní.
Jakmile opadl prvotní šok, rozhodl jsem se zjistit, jak je to možné. Proč zrovna 2000 korun? Jaké jsou sazby pokut podle současného bodového systému a pravidla v obci a mimo obec? Mají tak přísné měření i jinde v zahraničí? A hlavně – co s tím můžu dělat? Můžu se nějak bránit nebo odvolat?
Bodový systém 2025: Jaké pokuty hrozí za překročení rychlosti?
Nejdřív jsem si musel ujasnit, jaké pokuty dnes vlastně hrozí za překročení rychlosti a kolik bodů k tomu. Od roku 2024/2025 totiž došlo k úpravám bodového systému. Sankce se zpřísnily pro velké přestupky, ale naopak mírné přestupky by měly být posuzovány shovívavěji vůči slušným řidičům.
1. Překročení do 10 km/h: Skutečně vám hrozí pokuta?
Pokud jedete méně než o 10 km/h nad limit (platí stejně v obci i mimo obec), je to bez bodů. Policista na místě může dát pokutu do 1500 Kč, ve správním řízení (když se to řeší úředně) hrozí 2000 až 5000 Kč. (Zákon sice formálně stanoví pokutu od 1500 Kč výš i ve správním řízení, ale v praxi úřady často uloží tu nejnižší možnou kolem 2000 Kč, jako v mém případě.)
2. Střední překročení (o 10 km/h a více)
Když překročíte o 10 km/h nebo víc, ale nedosáhnete vyšší hranice (viz níže), dostanete 2 body. Na místě pokuta 1500–2000 Kč, ve správním řízení 2000–5000 Kč. Tato kategorie pokrývá například překročení o 15 km/h v obci nebo 25 km/h mimo obec.
3. Vyšší překročení (20+/30+ km/h)
Překročíte-li rychlost o 20 km/h v obci nebo 30 km/h mimo obec a více, spadáte do přísnější kategorie. To už je 4 body. Policista na místě může uložit pokutu cca 2500–3500 Kč, ve správním řízení hrozí 4000 až 10 000 Kč. (Zde už vás na místě možná ani nevyřeší a rovnou to půjde do správního řízení.)
4. Extrémní překročení (40+/50+ km/h)
Pokud byste jeli o 40 km/h více v obci nebo 50 km/h mimo obec oproti limitu, čeká vás 6 bodů, mastná pokuta 7 000 až 25 000 Kč a pravděpodobně zákaz řízení na 6–18 měsíců. Takový přestupek už se vždy řeší ve správním řízení, na místě vám policista papíry stejně sebere.
Z výše uvedeného je jasné, že 3 km/h nad limit spadá do té nejnižší kategorie – tedy „méně než 10 km/h”, bez bodů, s pokutou zpravidla do pár tisíc korun.
Přesně to sedí na mých 2000 Kč. (Mimochodem, všimněte si, že dříve se rozlišovalo třeba do 5 km/h v obci a do 10 km/h mimo obec, ale teď už zákon nerozlišuje – prostě <10 km/h nad limit kdekoliv je nejmírnější přestupek.)
Proč tedy vůbec pokuta, když to bylo tak málo? Inu, zákon mluví jasně: překročil jsem nejvyšší dovolenou rychlost, tudíž formálně jsem spáchal přestupek, byť malý. Žádné „do tolerance se to nepočítá“ neplatí – k toleranci měření se teprve dostaneme, ale právně vzato i 1 km/h nad limit (po odečtení toleranční odchylky) = porušení předpisů. A za to tabulkově náleží sankce (byť v tomto případě bez bodů).
Ještě se hodí zmínit, že body by mi stejně nepřipsali, protože pokuta mi přišla jako provozovateli vozidla (auto je na firmu). Když vás nezastaví policista na místě a přijde vám „pozdrav“ z radaru poštou, většinou se to řeší právě pokutou pro provozovatele vozu bez bodů – tzv. objektivní odpovědnost provozovatele
Takže řidič (který nebyl ztotožněn) nedostane body, ale zaplatí majitel auta. Paradoxně se tím „omilostňuje“ řidič, ale peněženka (firemní či vaše) to stejně schytá.
Rychlost v obci vs. mimo obec: Liší se pokuty?
Další věc, co mě zajímala: hraje roli, jestli překročíte rychlost v obci, nebo mimo obec? Odpověď zní ano i ne – záleží na rozsahu překročení. Pro malé překročení (do 10 km/h) už rozdíl není – posuzuje se to stejně, ať se to stane kdekoliv.
Takže přesně můj případ 3 km/h navíc je nejmenší přestupek bez bodů, ať už by to bylo v obci nebo třeba na dálnici.
Rozdíly se ale projeví u větších překročení. Zákon je přísnější na rychlost v obci. Konkrétně hranice 20 km/h navíc platí pro obec, zatímco mimo obec je obdobná hranice 30 km/h navíc
To znamená, že například jet o 25 km/h víc je v obci už posuzováno jako vážnější přestupek (4 body, vyšší pokuta), zatímco mimo obec těch 25 km/h přes limit ještě spadá do mírnější kategorie (2 body). Podobně extrémní hranice je 40 km/h v obci vs. 50 km/h mimo obec pro ty nejhorší piráty.
Pro názornost: Když pojedu 70 km/h v obci (limit 50), překročil jsem o 20 km/h a to je hranice mezi středním a vyšším přestupkem – už mi hrozí 4 body a tučná pokuta.
Když ale pojedu 110 km/h na silnici s limitem 90 (tedy také +20 km/h), tak mimo obec to ještě není ta vyšší kategorie, ale “jen” střední (2 body). Té samé rychlosti nad limit se tedy v obci dosáhne dříve. Je to logické – ve městě je vyšší riziko (chodci, křižovatky), takže už +20 je bráno dost vážně, zatímco na přehledné okresce +20 není tak dramatických (byť stále nepovolených).
V mém případě šlo o přestupek v obci (bylo to měřené ve městě). Ale protože to bylo jen +3 km/h, zůstalo to v té nejnižší kategorii, která je pro obec i mimo obec společná (žádné body, do 2000 Kč pokuty na místě nebo kolem 2000+ ve správním řízení)
Takže tady se rozdíl neprojevil – pocítil bych ho, kdybych jel třeba o 15 km/h navíc; v obci bych za to dostal 2 body, kdežto kdyby to bylo na dálnici, byly by to také 2 body (protože +15 je nad 10 a pod 30, vlastně stejné).
Šikovnější příklad: kdybych jel o 28 km/h navíc, v obci by to už bylo na 4 body a vyšší pokutu, mimo obec by to ještě bylo “jen” na 2 body.
Shrnutí: U opravdu malých překročení není rozdíl, zákon to bere stejně všude. Ale s rostoucí rychlostí je limit pro tvrdší postih v obci nižší (20 km/h) než mimo obec (30 km/h)
Takže ve městě se do problémů dostanete rychleji. Což dává smysl – ve městě jde o život možná víc. Každopádně 3 km/h je málo kdekoliv, ale jak vidno, postihu to neuniklo.
Jak je to v zahraničí? Mají jinde taky tak přísné pokuty?
Když jsem rozdýchával tu dvoutisícovou sankci za pár kilometrů navíc, napadlo mě, jestli jsme v Česku výjimka, nebo se podobně tvrdě postupuje i jinde. Upřímně, v duchu jsem si říkal, že třeba v Německu by se tomu zasmáli a dali mi pokutu tak za 10 euro, zatímco u nás hned dva tisíce… Tak jsem pátral.
Serfujete často na internetu? Připojujete se na veřejné WiFi ať už ve městě, kavárně, knihovně, restauraci, hotelu nebo třeba na letišti? Ať už si vyřizujete práci, platíte online, nebo jen sjíždíte sociální sítě, vaše osobní data si zaslouží být v bezpečí!
Zajistěte si klid a soukromí při každém kliknutí! Vyzkoušejte Private Internet Access s 85% slevou a 4 měsíci zdarma, nebo CyberGhost se slevou 82 % a 3 měsíci zdarma navíc. Nepodceňujte své soukromí na internetu. Chraňte si svá data dřív, než bude pozdě! 🌐🛡️V Německu je to zajímavé: zákony tam jsou také nekompromisní v tom smyslu, že i překročení o 3 km/h je považováno za přestupek – žádná oficiální tolerance navíc prostě není.
Rozdíl je ale ve výši pokuty. Německé pokuty za malé překročení jsou mnohem nižší než u nás. Například překročení rychlosti o 5 km/h v obci dříve vycházelo asi na 10–15 €, tedy kolem pár stovek korun. Aktuálně (po nedávném zdražení) je to tuším 30 € za překročení do 10 km/h v obci (a 20 € mimo obec). To je pořád jen kolem 500–750 Kč – tedy výrazně méně než českých 2000 Kč.
Ano, v Německu vás taky teoreticky můžou pokutovat za +3 km/h, ale zaplatíte jen drobné. U nás je minimální sazba prostě vyšší. Takže přístup „porušení = potrestání“ mají Němci podobný, jen ta přísnost finanční je u nás větší. (Na druhou stranu v Německu, když byste překročili o víc, taky dostanete body a může přijít zákaz řízení podobně jako u nás.)
V Polsku je situace skoro opačná. Oficiálně tam platí taky nulová tolerance (přestupek je cokoliv nad limit), ale polští policajti mají nepsané pravidlo a jsou mnohem shovívavější v praxi. Běžně tolerují až +10 km/h. Ve městech i radary bývají nastavené tak, že spustí až když jedete o víc než 10 km/h nad limit.
Třeba 58 km/h v obci (limit 50) vás v Polsku na 99 % vůbec nebude stát pokutu. Oni tam prostě těch ±10 km/h berou jako „rezervu“ pro chybu tachometru a drobné výkyvy. Zákon je sice stejný (i 1 km/h je přestupek), ale policie to takhle benevolentně pouští. Pokud ovšem pojedete +44 km/h, tak na toleranci samozřejmě zapomeňte – to už vás tvrdě zkasírují (stejně jako kdekoli jinde v Evropě).
A co další země? Většina evropských států má podobný princip – technickou toleranci měření (obvykle kolem 3 km/h nebo 3–5 % z rychlosti) a pak už se pokutuje. Ale mnohde je zvykem dávat ještě něco navíc jako „odpustek“.
Například ve Velké Británii existovalo doporučení (ne zákon) nepostihovat, dokud řidič nepřekročí limit o víc než 10 % + 2 mph (to je cca +3 km/h u padesátky). Čili Britové byli tradičně docela tolerantní k menším překročením, i když formálně to přestupek je.
V Rakousku se běžně odečítá 5 km/h jako tolerance a tamní policie údajně taky řeší až vyšší překročení. Na Slovensku je zákonná tolerance měření stejná jako u nás (3 km/h), ale jak přesně postupují v praxi nevím – zdá se, že podobně jako my, možná něco mezi ČR a Polskem.
Zajímavý je případ Nizozemska nebo Švýcarska, kde sice pokutují i sebemenší překročení, ale mají to škálované: za +1 nebo +3 km/h dostanete jen symbolickou pokutu (třeba 10 €). V Nizozemsku jsou známé automatické radary, co vám klidně pošlou pokutu, i když jedete jen 54 km/h v padesátce, ale pak na složence vidíte částku jako za jednu kávu.
Ve Švýcarsku zase malé překročení stojí třeba 20 franků. Horší je, že tam pokuty rychle rostou a mohou se vyšplhat do astronomických částek u vyšších rychlostí, v extrému i do vězení. Ale za ty úplné drobnosti to všude bývá spíš mírné.
Z těchto zjištění plyne, že Česko rozhodně není jediná země, kde se řeší i malá překročení. Co do přísnosti se ale odlišujeme tím, že minimální sazba pokuty je u nás poměrně vysoká. Dát 2000 Kč za +3 km/h je pro běžného Čecha citelnější postih, než když Němec za totéž dá 10 či 20 €.
Na druhou stranu, jak uvidíme dál, ne vždy se u nás malé překročení reálně trestá – hodně záleží na okolnostech a na tom, kdo vás změří.
Tolerance měření vs. přestupek: 3 km/h sem, 3 tam…
Asi vás napadne: „Počkej, a co ta technická tolerance radaru? Nemají se odpočítat 3 km/h?“ – Ano, mají. V Česku ze zákona platí, že při měření rychlosti se odečítá ±3 km/h (do 100 km/h rychlosti) jako možná chyba měření. Takže když mi radar naměřil třeba 56 km/h, úředně se to bere jako 53 km/h skutečných. A teprve těchto 53 km/h se porovná s limitem 50 km/h. Po odečtení tolerance jsem tedy překročil o 3 km/h.
Kdyby to po odečtu vyšlo <= 50, žádný přestupek by to nebyl. Takže ano, ta 3 km/h „navíc“ už je po odečtení tolerance.
V mém případě to tedy nejspíš proběhlo takhle: Radar naměřil 56 km/h, z toho se odečetly 3 km/h a výsledná rychlost se započítala 53 km/h.
Nejvyšší dovolená byla 50 km/h, takže rozdíl 3 km/h – a to je to, z čeho mě obvinili. (Píšu 3 km/h, protože někteří berou v potaz i tu toleranci trochu jinak – ale podle úřadu to bylo +6, i to je pořád nejmírnější kategorie <10 km/h.) Kdyby mi naměřili třeba 56 km/h, odečetli by 3 = 53 km/h a to by bylo +3 km/h nad limit.
A světe div se, i +3 km/h se řeší, jak ukázal můj případ. Úředník to prostě bere tak, že cokoliv nad 50, byť 51, je překročení (protože těch 51 už je po odečtu všech tolerancí).
Takže tolerance mi pomohla v tom smyslu, že mi nezapočítali těch pár km navíc, ale nepomohla dost, abych se vešel do limitu. 😀 Někdo by možná čekal, že do 5 km/h navíc se to nechává být. Jenže zákon takovou “povolenou odchylku pro řidiče” nezná.
Je to fakt jen technická věc: aby se eliminovala chyba radaru. Co je nad to, už je považováno za přesné a platné.
A teď se dostáváme k jádru: Někde tu malou „nadlimitní“ rychlost tolerují lidsky, jinde ne. U nás totiž hraje roli, kdo vás měří – státní policie nebo obec (městská policie / radar).
1. Pokuty uložené státní policií (dopraváci)
Doprvaváci obvykle měří s rezervou. Mají interní pokyny, že nastavují radary na vyšší limit. Například v obci s limitem 50 km/h často nastaví měření až na 60 nebo 61 km/h, aby chytali spíš výraznější překročení. Podobně mimo obec prý nasazují radary třeba až na 110 km/h (místo 90) a na dálnici až kolem 150 km/h. Čili “tolerují” klidně ~+10 km/h v obci a ~+20 km/h mimo obec běžně.
Cílem je odfiltrovat opravdu jen ty, co jedou výrazně rychleji než okolní provoz. Když vás dopravák změří třeba s 55 km/h na padesátce, dost možná vás ani nebude zastavovat – buď vůbec, nebo vám maximálně domluví.
Státní policie prostě často řeší až větší přestupky a ty malé nechává být (samozřejmě je to na konkrétním policistovi – někdo zastaví i za +5 a dá vám napomenutí nebo malou pokutu, někdo mávne rukou).
2. Obecní Městská policie
Obecní (městská) policie a automatické radary bývají mnohem přísnější. Tam se často jede “co km/h to peníz”. Jak se trefně říká, jejich cílem je vybrat co nejvíc do obecní pokladny. Takže například městská policie někde nastaví radar tak, že v obci reaguje už na 54 km/h (naměřených). Po odečtu tolerance je to 51 km/h – a šup, už je to přestupek +1 km/h.
Takový řidič pak dostane třeba symbolickou pokutu (mohou dát i jen domluvu, což je nově institut místo pokuty do 1500 Kč, ale raději pošlou tu stovku či dvě). Mnoho měst prostě s malou tolerancí pokuty rozdává i za 52–53 km/hskutečné rychlosti. V mém případě to byl taky automat (ústředna v obci Český Těšín) a vidíte – +6 km/h a žádné slitování.
Říká se tomu někdy „rychlostní past“ neboli šikana – malé obce s radarem na konci vesnice kasírují řidiče, kteří jen o fous nestihli dobrzdit. Spousta řidičů to kritizuje, že to není o bezpečnosti, ale o penězích.
Musím říct, že když jsem držel ten dopis s 2000 Kč pokutou za +3 (resp. +6) km/h, tak jsem měl stejný pocit 😠: „Nemají nic lepšího na práci?!“ Můj přestupek se stal na rovném přehledném úseku těsně před koncem obce, nikde žádná škola, žádní chodci… Přesto úřad neváhal a pokutu napařil!
Pro objektivitu ale dodám, že policie a úřady argumentují bezpečností. Říkají: „I malá rychlost navíc může znamenat delší brzdnou dráhu a větší následky při nehodě. Když budeme tolerovat +10, lidi pojedou +15… musí se vědět, že limit je limit.“ Takže z jejich pohledu je to principiální věc.
Navíc spousta nehod se stane „jen“ o pár km/h rychleji, než by měla – a možná kdyby jeli přesně podle předpisů, nic by se nestalo. Takže chápete, oni chtějí vynucovat dodržování limitu opravdu striktně, protože věří, že to zlepší bezpečnost.
Samozřejmě realita je taková, že někdo to dělá pro bezpečnost, jiný spíš pro ten rozpočet. 😏 Asi nejhorší pověst mají právě obecní radary – tam si kolikrát starosta libuje, jak si obec „vydělá“ na rozpočet. Stát (dopravní policie) z pokut takové přímé peníze do svého nerozpočtu nemá, takže ti k tomu přistupují méně zákeřně.
3. Praktický tip
Pokud často jezdíte stejným úsekem, zjistěte si, jestli tam není postavený radar. A když vidíte ceduli obec, raději přibrzděte pod limit ještě pár metrů před značkou. Obce občas měří hned na kraji, kde to z kopce dojíždí…
Vyplatí se taky sledovat tachometr s rezervou – většina aut ukazuje o něco víc než skutečnou rychlost. Takže když jedete podle budíku 50, reálně míváte třeba 47–48 km/h. To je dobře. Horší je spoléhat na „tolerance“ – jak vidno, nikde nemáte zaručeno, že vám něco odpustí.
Právní argumenty: je pokuta za 3 km/h fér, nebo ne?
Celou dobu mi vrtalo hlavou, jestli takováhle přísnost obstojí i z pohledu zákona a spravedlnosti. Na jednu stranu – porušil jsem předpisy, tečka. Na druhou stranu – o 3 km/h, no nezbláznili jsme se? Vždyť to je zanedbatelné, nikomu se nic nestalo. Existuje v právu něco jako „přestupek tak malé závažnosti, že by se neměl trestat“?
Narazil jsem na velmi zajímavý případ z roku 2010. Řidič tehdy jel 52 km/h v obci (po odečtu tolerance +2 km/h). Odmítl pokutu na místě a šel do správního řízení. Prohrál, odvolal se, až se případ dostal před soud – a ten mu dal za pravdu! Krajský soud shledal, že překročení o 2 km/h je tak malá odchylka, že nenaplňuje materiální znak přestupku
Řekl doslova, že 2 km/h je bagatelní, sotva postřehnutelné a uhlídatelné překročení, navíc se to stalo na konci obce na přehledném úseku – tedy nic, co by reálně ohrožovalo bezpečnost. Prostě soud uznal, že i když formálně zákon porušen byl, společenská škodlivost toho jednání byla prakticky nulová, a tudíž nemá smysl řidiče trestat.
Jenže, tím to nekončilo. Úřady se odvolaly k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). A ten vydal rozsudek, který je poměrně vyvážený: NSS potvrdil, že i u přestupku je třeba zkoumat materiální stránku (škodlivost) a ne každé formální porušení automaticky znamená, že jde o přestupek
Výslovně uvedl, že nelze souhlasit s tvrzením, že překročení rychlosti byť o jediný km/h vždy naplní materiální znak přestupku. Zároveň ale dodal, že nelze nastavit nějakou pevnou hranici, třeba že +2 km/h už je vždy OK a +10 km/h už ne – musí se to posuzovat individuálně podle okolností.
V onom případě NSS řekl, že těch +2 km/h samo o sobě ještě automaticky neznamená, že to není přestupek, ale mělo to vést úřad k zamyšlení, jestli fakt došlo k ohrožení něčeho či ne. Nakonec snad NSS vrátil případ k novému projednání. (Osbid – spolek řidičů – to komentoval jako vítězství zdravého rozumu, byť s tím, že příště se zas může rozhodnout jinak.
Co si z toho odnést? Zákon v ČR nezná fixní toleranci v tom smyslu, že by +2 nebo +3 km/h se automaticky netrestalo. Formálně je přestupek cokoli nad limit. Ale existuje ten materiální aspekt, tedy že úřad (a případně soud) může zohlednit okolnosti a malou společenskou škodlivost a dojít k závěru, že “skutkově sice přestupek nastal, ale materiálně je to tak zanedbatelné, že to vlastně přestupek není”.
Je to trošku krkolomné, ale je to tak – princip „de minimis non curat lex” (zákon neřeší banalities) se tomu říká.
Pro argumenty pro striktní pokuty: pravidla jsou pravidla. Když stanovíme limit, měl by platit a vynucovat se. Tolerance měření už je zohledněná, takže co je nad, to je vědomé porušení (nebo nedbalost) řidiče. Navíc řidiči by si neměli zvykat, že „+5 km/h je povolených“ – pak z +5 je +10 atd. Zkrátka disciplína. A také bezpečnost: i malá rychlost může zvýšit riziko.
Takže zastánci přísnosti říkají, že postihovat i menší přestupky vede k větší opatrnosti a spravedlnosti (proč by jedni měli vyváznout a druzí dodržující nic z toho nemít). Určitá analogie je třeba s alkoholem za volantem – taky je 0,0‰ a ne že “trochu můžeš”.
Proti argumenty: selský rozum a účelnost. Když někdo překročí o pár km/h, reálně tím třeba vůbec nikoho neohrozil. Za jiných okolností by jel o 2 km/h pomaleji a bylo by to legální – ten rozdíl je zanedbatelný.
Trestat to přísně může působit jako buzerace a podkopávat autoritu zákona (řidiči si pak řeknou, že jde jen o prachy a ne o bezpečnost). Navíc moderní auta mají tempomaty, tachometry s chybou, člověk mrkne na vteřinu jinam – uhlídat přesně na km/h je těžké.
Soud to v tom rozsudku zmínil: řidič nemůže spolehlivě udržet přesně na kilometr přesnou rychlost v běžném provozu. Tak proč ho trestat za neúmyslnou drobnost. Další věc – plýtvání kapacitami. Řešit administrativně přestupky +3 km/h zahlcuje úřady, zabírá čas, který by mohli věnovat závažnějším případům.
A pak je tu ten rozměr věrohodnosti: Když lidi vidí, že se dávají pokuty za 52 km/h, mohou nad tím kroutit hlavou a říkat si, jestli nejde spíš o naplnění obecní kasy než o skutečnou spravedlnost. Důvěra veřejnosti je důležitá – a tyhle případy ji úplně neposilují.
Verdikt? Z právního hlediska máte malou šanci argumentovat, že váš přestupek byl “tak malý, že to vlastně přestupek není”. Jde to – viz ten případ – ale je to běh na dlouhou trať a vůbec nemáte jistotu úspěchu. Spíš musíte spoléhat na lidský faktor (policajt, co to neřeší) než na právní kličku.
Zákon prostě i 3 km/h bere jako porušení, ale může se zvážit, že netřeba udělit sankci. Většinou se ale udělí, zvlášť v automatizovaných případech.
Jaké mám možnosti obrany nebo odvolání?
Dobře, řekněme, že dopis s pokutou máme v ruce (jako se to stalo mně). Co teď? Zaplatit a mlčet, nebo bojovat? Tady je pár možností, které jako občan máte, a jejich výhody/nevýhody:
1. Zaplatit a mít klid
Tohle je nejjednodušší. Pokud je pokuta bloková na místě (zastavila vás hlídka a dala vám to tzv. „na místě“), a vy jste podepsali, tak už stejně není odvolání možné – zaplatit musíte a hotovo. Pokud ale přijde pokuta z úřadu, obvykle formou příkazového bloku (tzv. příkaz, něco jako rozsudek v jednodušší formě), máte možnost odporu. K tomu hned.
Každopádně zaplatit bez boje dává smysl, pokud víte, že jste přestupek spáchali a nechcete ztrácet čas. Upřímně, já jsem sice brblal, ale nakonec jsem zaplatil. Řekl jsem si, že 2000 Kč mě nezruinuje a nemám energii se s úřady handrkovat, když stejně asi nic nevysoudím. Navíc firma si to dá do nákladů 😀 (malá útěcha).
Zaplatit hned je taky nejbezpečnější řešení – pokuta se tím uzavře a není šance, že by z toho bylo něco víc (body už stejně ne, když se to řeší takhle, a žádné další popotahování). Pozor: Musíte ale zaplatit včas, do té lhůty co píšou (typicky 15 nebo 30 dnů). Když nezaplatíte ani nepodáte odpor, nabude to právní moci a pak by mohl nastat exekuce atd.
2. Podat odpor a jít do správního řízení
Pokud nesouhlasíte s pokutou z úřadu, můžete podat odpor (odvolání) – většinou do 8 dnů od doručení příkazu. Tím se ten příkaz zruší a případ jde do klasického správního řízení. To znamená, že úřad to začne řešit důkladněji: může vás předvolat, zjišťovat další důkazy, případně hledat řidiče atd.
Výhoda správního řízení
Získáte čas a šanci se hájit. Můžete vznášet námitky – například zpochybnit měření (chtít vidět kalibrační protokol radaru, foto z radaru apod.). Když by náhodou měl úřad něco špatně (třeba nefunkční certifikát měřidla), můžete vyhrát na tom, že důkaz není průkazný. Můžete také uvést své okolnosti – třeba že to bylo v místě, kde značky nebyly dobře vidět atd. Úřad to posoudí, případně věc může i zastavit (třeba z důvodu procesní chyby).
Nevýhoda správního řízení
Ve správním řízení zpravidla hrozí vyšší sankce. Ten příkaz byl často to nejnižší – aby nás motivovali zaplatit a neodporovat. Když půjdete “do boje”, musíte počítat, že když prohrajete, můžete zaplatit víc. Například mohou dát vyšší pokutu (třeba místo 2000 pak 2500 Kč). Také vám téměř jistě napaří náklady řízení – paušálně kolem 1000 Kč navrch. Takže snadno se stane, že místo 2000 pak platíte 3000.
A to už bolí víc. Navíc to celé trvá, musíte na úřad, psát vyjádření, možná si shánět advokáta – to vše stojí čas a peníze.
Zvážení situace
Odpor má smysl podat, pokud máte pocit křivdy a šanci na úspěch. Třeba víte, že jste nejeli tak rychle, nebo že značka byla zakrytá větví, nebo že radar měřil někoho jiného. Pokud ale jste fakt jeli rychleji a jediný argument je “přijde mi to moc přísné”, tak upřímně moc neuspějete. Úřad si řekne: zákon byl porušen, hotovo. Tu materiální malou škodlivost byste museli případně vytáhnout až u soudu a to je na dlouho (viz ten případ 52 km/h výše).
Já jsem odpor nezvolil, protože jsem neviděl reálnou šanci. Radar byl v pořádku, fotka mě usvědčovala, a že to bylo “jen o trochu” by je nedojalo. Kdybych tam měl něco jasně špatně – třeba špatné místo nebo čas, tak to zkusím.
Pozor: Když podáte odpor, nejde ho vzít zpět!
Někdo by si mohl říct “zkusím to a kdyžtak to vzdám”, ale to nejde – jakmile je jednou zahájené řízení, musí doběhnout.
3. Osoba blízká – dnes už jen pro formu
Dřív existoval trik s “osobou blízkou”, kdy majitel vozu nemusel sdělit, kdo řídil, a tím se pokutě vyhnul. To už od roku 2013 nefunguje tak, že byste se úplně vyhnuli postihu – místo toho nastupuje právě ta objektivní odpovědnost provozovatele (§ 125f zákona). V praxi to probíhá tak, že když nezjistí řidiče, dostane pokutu provozovatel (ale bez bodů).
Osoba blízká se tedy můžete “vymluvit”, ale výsledek bude ten, že zaplatí provozovatel vozidla (což jste často vy sám). Body nedostanete nikdo, což může být výhoda třeba pokud by hrozilo odebrání řidičáku. Ale v mém případě o body nešlo tak jako tak.
Takže například: Kdyby mě náhodou chytil stacionární radar třeba ve služebním autě a já nechtěl, aby šly body na mě, neoznámím sebe jako řidiče. Firma jako provozovatel dostane pokutu (třeba těch 2000 Kč).
Firma zaplatí a hotovo, body nikdo nedostane. Kdyby firma práskla mě jako řidiče, dostal bych já pak pokutu (možná o něco vyšší) a případně body. Tohle se hodí vědět u vyšších překročení, kdy jde o body. U +3 km/h je to jedno, tam body stejně nejsou.
Reálně: Pokud vám přijde poštou výzva k úhradě pokuty jako provozovateli, nejlepší taktika jak se vyhnout bodům je nic neoznamovat – zaplatit to jako provozovatel. Což je vlastně to, co jsem udělal (byť u mě nešlo o body, ale princip je tentýž).
Kdyby vás zastavila hlídka osobně, tam s “osobou blízkou” nepochodíte – to se uplatní jen u automatizovaných deliktů, kde řidič nebyl ztotožněn na místě.
4. Hledání formálních kliček a pomoc advokáta
Existují případy, kdy se někdo rozhodne principielně bojovat i proti sebemenší pokutě. Někdy proto, že je to pro něj otázka zásady, jindy třeba proto, že má 12 bodů na kontě a další už si nemůže dovolit (tak zkouší zpochybnit cokoli). Takoví lidé často využívají služeb specializovaných právníků nebo spolků.
Například weby jako 12bodů.cz či fórum 30kmh.cz sdílejí různé návody, jak ve správním řízení uspět – od kontrolování, jestli byly správně umístěné značky, přes požadování důkazů, až po různé procesní finty (např. protahování řízení, až přestupek propadne).
Pro běžného člověka to asi nemá cenu podstupovat u pokuty 2000 Kč. Kdyby mi šlo o papíry (řidičák), tak neváhám a advokáta si vezmu, protože tam je motivace velká. Ale kvůli pár tisícům? To bych zaplatil víc za právníka a soudní poplatky. Nicméně možnost to je.
V krajním případě se můžete bránit až k soudu, možná i k Ústavnímu soudu, když uvěříte, že vám bylo ukřivděno. Jen to chce pevné nervy a hlubokou peněženku.
Jedna praktická rada na závěr této sekce: Pokud vás změří a policie vám na místě nabízí pokutu a vy si nejste vědomi viny nebo se vám něco nezdá, nemusíte na místě nic podepisovat. Když nepodepíšete blokovou pokutu, věc se automaticky posílá do správního řízení.
Někdy je to dobře, protože můžete získat šanci se obhájit (třeba když víte, že jste nejeli tak rychle nebo že policista neodečetl toleranci správně). Ale jak už jsem psal – pozor, ve správku může být vyšší sankce. Policisté vás budou strašit, že „ve správku to máte dražší“
Mají pravdu, často ano. Je to takové dilema: Zaplatit pár stovek na místě a mít klid, nebo z principu bojovat? Každý si to musí rozhodnout sám.
V každém případě, pokud už dojde na správní řízení, doporučuji se aspoň poradit s právníkem. Každý detail hraje roli – jestli byl radar certifikovaný, jestli měřili na schváleném místě, jestli postupovali podle předpisů. Laik snadno něco opomene.
Závěr: ponaučení a pár zajímavostí na konec
Musím říct, že tahle zkušenost mě naučila hned několik věcí:
Zaprvé, že ani minimální překročení rychlosti nemusí projít bez trestu. Předtím jsem si fakt myslel, že +5 km/h je v pohodě. Teď už vím, že není radno spoléhat na štěstí. Záleží, kdo měří a kde. Někde to projde, jinde ne. Rozdíl pár km/h může rozhodnout, jestli dostanete pokutu. Proto se snažím jezdit s větší rezervou – když je padesátka, radši tachometrových 45–50, abych i po odečtení tolerance byl určitě pod limitem.
Zadruhé, uvědomil jsem si, že bodový systém a pokuty u nás nejsou nastaveny úplně mimo realitu, jak se mi v první chvíli zdálo. Ony ty sazby dávají smysl v kontextu – jen jsem prostě spadl zrovna do toho nepříjemného případu malého přestupku měřeného tam, kde se to neodpouští.
Ve finále jsem vlastně rád, že to bylo „jen” 2000 Kč a ne body. Kdyby mě bývali zastavili policajti, možná bych zaplatil míň (třeba jen tisícovku nebo ústní domluvu). Ale zase by to šlo na mé jméno (body by sice za +6 nebyly, ale byl bych evidovaný). Takhle to šlo na firmu a mám klid.
Zatřetí, je dobré znát svá práva a možnosti. Kdyby mi dali něco, s čím zásadně nesouhlasím, vím, že můžu podat odpor a zkusit bojovat. Také vím, že rozhodně nebudu podepisovat nic na místě, pokud budu přesvědčen, že pravda je na mé straně. Radši to nechám na úřední řízení, kde můžu argumentovat.
Samozřejmě ideální je se do takové situace nedostat vůbec – tedy dodržovat předpisy. Což zní jako klišé, ale něco na tom je.
Perlička na odlehčenou: Dočetl jsem se i takovou kuriozitu, že pokud opravdu spěcháte a nevadí vám zaplatit, můžete v ČR jet docela výrazně nad limit bez obav z bodů či zákazu – stačí nepřekročit tu hranici 40/50 km/h navíc. Když to stihne vyřešit jako provozovatel vozidla, dostanete “jen” pokutu (max do 5 000 Kč ve správku) a žádný zákaz, žádné body.
Například prý v obci až 92 km/h (tj. +42) či na dálnici klidně 180 km/h (+50) vás “jen” vyfotí radar a přijde výzva k zaplacení, ale řidičák vám nezabaví :).
Samozřejmě tohle absolutně nedoporučuju zkoušet – bezpečnost je přednější a taková jízda by byla velmi nebezpečná! Jen mě to zaujalo jako paradox našeho systému: kdo na to má peníze a je mu jedno platit pokuty, může si relativně “dovolit” opakovaně překračovat o desítky km/h, hlavně když ho nechytí za volantem přímo policajt.
Trochu to svádí k zamyšlení, jestli bodový systém vždy dopadne na ty správné lidi.
Na závěr tedy: Pokuta 2000 Kč za +3 km/h byla pro mě nepříjemná lekce, ale něco mi dala. Vím, že příště budu dávat větší pozor na tachometr, obzvlášť projíždím-li radarovou oblastí. Taky se už tolik nebudu vztekat na předpisy – chápu, proč existují, i když si myslím, že trocha lidskosti při posuzování by neuškodila.
A jestli můžu poradit vám čtenářům: jezděte opatrně, nenechte se ukolébat “to je jen kousek nad limit” a když už se něco stane, zachovejte chladnou hlavu. Není ostuda uznat chybu a zaplatit, stejně jako je někdy na místě se ozvat a bránit. Hlavně když víte, že pravda je na vaší straně.
Doufám, že vám moje zkušenost a poznatky k něčemu byly. Dejte mi vědět, jestli jste taky někdy dostali pokutu za “směšně nízké překročení” a jak jste reagovali. Diskuse na toto téma bývají vášnivé – půlka lidí řekne „dobře ti tak, nemáš překračovat“ a druhá půlka „to je buzerace, já bych jim nic nedal“.
Pravda bude asi někde uprostřed. Každopádně pozor na to – i 3 km/h vás můžou přijít draho jako mě! 😇
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
