Jsem táta, který rád bere své děti na ryby, ale místo úlovků si domů odnášíme tak maximálně rýmu a naprosto vždycky prázdný háček. Rybník Amerika u nás v Radonicích je vážně krásné místo, kde bychom měli mít štěstí a ulovit nějakou tu rybu, protože tam jednoduše jsou. Bohužel, se zdá, že ryby na to mají zcela jiný názor. Pokud vás zajímá, jak to vypadá, když se rybaření stane komedií, čtěte dál.
Obsah článku
Moje začátky s chytáním ryb – Nadšení a první zkušenosti
Všechno to začalo, když jsem si řekl, že je čas naučit své děti umění rybaření. Přeci jen kamarádův malý syn již chodí chytat a jako zkušený rybář téměř vždy něco vytáhne, tak proč ne my. Vybaveni pruty, podběrákem, podložkou, 3 typy návnad a neotřesitelnou vírou, že ulovíme obřího kapra, jsme vyrazili k rybníku Amerika v Radonicích.
Na začátku to byla zábava – děti házely kamínky do vody, já jsem si užíval klid a pohodu. Dokonce jsem si pořídil roční povolenku na rok 2024, abych měl dostatek příležitostí konečně něco “legálně” chytit.
Opakované neúspěchy: Rybářské trápení pokračuje
Jak týdny plynuly, začalo být jasné, že ryby na mě mají políčeno. Ať už jsem použil jakoukoli návnadu, výsledek byl vždy stejný – prázdný háček a vysmáté ryby. Moje děti se z toho začaly bavit – „Tati, možná bys měl zkusit jiný rybník. Třeba tam, kde ryby neumí číst.“
Moje konspirační teorie o rybách, které si mezi sebou předávají informaci o mém rybářském neumění, začínala vypadat čím dál tím méně šíleně. Ryby na rybníku Americe v Radonicích prostě vědí, že je mám rád k jídlu, a rozhodly se mi to tímto způsobem asi vrátit.
Poslední pokus a jeho výsledek: Další neúspěch na rybníku
Naposledy jsme byli u rybníka včera podvečer. Slunce zapadalo, atmosféra byla nádherná, ale výsledky opět nulové. Zase nic. Ani jeden záběr. Přísahám, že ty ryby tam mají tajný klub, kde se učí, jak obejít mé návnady nebo si to minimálně nějak šeptají a domlouvají se na mě.
Nápad na soutěž v neúspěšném rybaření: Mistr světa ve fiasku
A tak jsem si řekl, že bych se měl účastnit soutěže, kde vítězem bude ten, kdo žádnou rybu nechytne. V tom bych byl mistrem světa. Měl bych doma sbírku trofejí, jakou by mi záviděli i profesionální rybáři. Jen si to představte – první místo za neúlovek kapra, stříbrná medaile za nechycenou štiku, a zlatý pohár za rok bez jediného záběru.
Sebekritika a humor: Proč ryby prostě nechytnu
Abych byl upřímný, buď to prostě neumím, nebo mám smůlu. Možná ryby opravdu poznají mé kroky a schovají se, když mě slyší přicházet. Nebo je to karma za to, že jsem několikrát zapomněl krmit naše domácí rybičky. Možná bych měl místo rybaření začít sbírat houby, ty se přece jen tolik nehýbou a neplavou pryč, když se přiblížím :).
Moje děti mě občas nazývají „králem, který nikdy nic nechytne“, ale to všechno s úsměvem. Je to vlastně jeden z těch okamžiků, kdy i neúspěch může být zábava, protože nás to všechny sblížilo a společně jsme se tomu zasmáli.
Závěr: Smíření se s mým rybářským osudem
Nakonec jsem se smířil s tím, že rybář ze mě asi nikdy nebude. Ale i tak si tyhle chvíle s dětmi u vody užívám. Každý neúspěch nás a celou řadu našich sousedů alespoň pobaví a máme společné vzpomínky, které nic nenahradí a asi trilión fotek, neboť vše musíme pečlivě dokumentovat “kdyby náhodou”.
Takže jestli máte podobné zážitky, podělte se o ně. Třeba zjistíme, že v tom nejsem sám a uspořádáme mistrovství světa v neúspěšném rybaření.
Možná, že nakonec ulovím alespoň nějakou tu cenu za mé pokusy.
Vaše komentáře na téma chytání ryb aneb rybaření
Perfektní relaxace na krásném místě!
Jako milovník klidu a přírody můžu říct, že Lake Hill Resort mě naprosto uchvátil. Když se chceš skutečně odpočinout, tohle je místo, kde si to užiješ. Špičkové služby, super wellness a nádherná příroda okolo. Jsem nadšená!