Venku padá sníh, teploměr se znovu tváří, že jaro je jen sen, a já sedím na gauči s hrnkem horkého čaje. Nedá mi to a pořád pokukuju směrem k oknu, kde jsem před několika dny zahlédla první nesmělé sněženky. To bylo sluníčko, co? A teď? Zima si z nás dělá dobrý den a já mám pocit, že jsem uvězněná v nikdy nekončícím únoru. No jo, ale i když to venku vypadá jako pohlednice z Laponska, zahradnický mozek už pracuje na plné obrátky.
Na co bych měla myslet, abych pak na jaře nezmatkovala, netahala si vlasy zoufalstvím a neproklínala svou lenost? Možná by nebylo špatné tentokrát být o krok napřed a nepřekvapit samu sebe hromadou práce na poslední chvíli. Tak jdeme na to – s humorem a plánem!
1. Inventura a plánování aneb zahradnická detektivka
Dobrá, přiznejme si to. Kdy naposledy jste opravdu podrobně prozkoumali, co všechno na zahradě máte a co už dosluhuje? Předjarní čas je ideální na to, abych si sepsala, co kde roste, kde jsem loni nadšeně vysadila trvalky a kde je teď jen spoušť, protože jsem zapomněla, že existují i plevele, které neumírají ani pod sněhovou peřinou.
A protože letos chci být strategická (nebo se alespoň tvářit, že jsem), vytahuju sešit a mapuju bojové pole. Kde budou letos rajčata? Papriky? A co ta levandule, která mi loni sabotovala plány a odmítla kvést? Letos ji přelstím! Možná… nebo ji aspoň zasadím jinam a budu doufat, že se konečně vzpamatuje.
2. Opravy a kontrola náčiní
Minulý rok jsem si slibovala, že těch dvacet minut navíc věnuju uklizení a kontrole náčiní. A co myslíte? Konvici jsem nechala venku, motyčku jsem při posledním odplevelení ztratila (pravděpodobně zakopala) a nůžky na keře teď vypadají jako něco, co vykopali archeologové z Pompejí.
Je čas napravit chyby minulosti. Takže nabrousit nůžky, oprášit hrábě a zjistit, jestli moje lopatka neskončila jako hračkářská rekvizita v pískovišti. A hlavně – příště si to všechno někam zapsat, ideálně na papír, který mi nezmizí v kompostu.
3. Kompost – zahradní zlato (nebo hromada chaosu?)
Pokud jste si loni neudělali kompost, je nejvyšší čas přemýšlet, kde ho letos zřídit. A pokud už ho máte, je na čase ho pěkně přeházet. Všechno, co tam leželo přes zimu, potřebuje trochu provětrat – podobně jako moje zahradnické sebevědomí, když si vzpomenu na všechny loňské experimenty, co nevyšly.
Ale zpátky ke kompostu. Stačí ho jednou otočit, přihodit nějaký ten organický odpad a nechat přírodu dělat svou práci. Jen pozor na to, co tam házíte – jednou jsem tam neprozřetelně hodila brambory, které přežily a začaly mi tam růst. No nic, letos budu chytřejší… snad.
4. Předjarní řez stromů a keřů – nebo pokus o sochařství?
Teď je ideální čas na stříhání ovocných stromů. Jenže já a zahradní nůžky máme složitý vztah. Po každém pokusu o prořezávání se moje jabloň tváří, že právě přežila útok bobra. Ale co se dá dělat, stromům to prospívá a aspoň se tvářím, že vím, co dělám.
Základní pravidlo: pryč s mrtvými větvemi, pryč s těmi, co si vzájemně překáží, a pryč s těmi, co rostou směrem, kterým by růst neměly. Když tohle zvládnu, mám napůl vyhráno. A když ne? No… příroda si poradí, jako vždy.
5. Předpěstování rostlin – nebo parapet plný nadějí
Začíná sezóna předpěstování. Kdo chce letos mít krásná rajčata, papriky nebo lilky, už by si měl připravit semínka a substrát. Každoročně si říkám, že letos si koupím jen tolik semínek, kolik opravdu zvládnu vypěstovat. A jak to dopadne? Můj parapet v obýváku se promění ve skleník a manžel se jen zoufale ptá, kam si má položit hrnek s kávou.
Ale co, trocha zeleně do domu patří! A až se v květnu budu radovat z prvních silných sazenic, budu si tleskat, jaká jsem to skvělá zahradnice (a zapomenu na všechna semínka, co letos nevyklíčila).
6. Plánování zahradního domku – druhý pokus
Loni jsme s manželem měli velké plány – zahradní domek! Místo, kde budu skladovat všechno nářadí, semínka, květináče, a možná si tam i v klidu vypiju kávu. A jak to dopadlo? No, manžel se trochu zasekl na logistice a celý projekt tak nějak vyšuměl do ztracena. Letos ale na to jdeme jinak!
Už máme vyhlédnuté místo a dokonce i pár návrhů, jak by měl vypadat. Je čas rozhodnout, jestli půjdeme cestou hotové stavebnice nebo se pokusíme o nějaký DIY projekt – a tentokrát bez logistických záseků!
A hlavně – letos už si nesmím nechat utéct čas, aby se mi opět nestalo, že v červenci zjistím, že už to nemá cenu a radši to zase odložím na příští rok. Takže letos – opravdu!
7. Plánování odpočinku – protože si ho zasloužím
Zahrada není jen o dřině, ale i o radosti. Letos si musím naplánovat, jak své zahradní posezení připravím na sezónu. Polštáře už jsou, nábytek stojí pevně a slunečník neulétl. Možná ještě doplním nějaké závěsné světýlka pro večerní atmosféru a přidám pár květináčů s voňavými bylinkami.
A kdo ví, třeba si letos splním sen o venkovním krbu nebo alespoň stylovém ohništi na letní posezení s opékáním.
Možná si letos dopřeju houpací síť. A možná… možná si prostě jen udělám radost novou konvičkou, kterou nezapomenu venku. Každopádně, pokud už teď plánuju svůj letní relax, znamená to jediné – jaro už se fakt blíží, i když za oknem pořád sněží.
Takže… Předjarní příprava je v plném proudu!
Teď už jen doufat, že ta zima už se opravdu blíží ke konci. Ale jak se znám, za týden už budu s metrem v ruce přeměřovat zahradu a plánovat další zeleninové pokusy.
Tak snad to letos vyjde!
Vaše komentáře – A co čeká letos na zahradě vás?
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
