Jako majitel elektroauta Tesla Model Y Performance vím, že jedním z největších strašáků je dojezd a s ním spojené nabíjení na delších cestách. Proto jsem se rozhodl mrknout na zoubek jednomu z často diskutovaných témat – rychlonabíjení a výkonu přes 300 – 400 kW. Má to vůbec smysl? Nebo je to jen marketingový trik automobilek?
Problém jménem ztráty – čím rychlejší tím větší ztráty
Rychlonabíjení je super věc, to nepopírám. Ale má to i své stinné stránky. Když do baterie „perete“ proud o vysoké intenzitě, kabely a akumulátor se extrémě zahřívají. A teplo, to jsou logicky i ztráty.
Část energie, kterou do auta pošlete, se zkrátka přemění na teplo a neuloží se do baterie. A co je horší, tyhle ztráty nerostou lineárně s proudem. To znamená, že dvojnásobný proud neznamená jen dvakrát větší ztráty, ale hned čtyřikrát!
Napětí versus proud
Jak z toho ven? Jednou z možností je zvýšit napětí. I to má své mouchy, ale pro elektroauta to není tak dramatické, jako zvyšování proudu. Moderní elektroauta už pracují s napětím 800 V, což je dvakrát tolik, co u starších modelů. A některé automobilky jdou ještě dál. Díky vyššímu napětí se sníží proud a tím i ztráty.
Rychlonabíječky a elektroauta
V současné době máme u nás nabíječky, které zvládnou výkon klidně i přes 300 kW. To je pecka! Ale problém není ani tak na straně nabíječek, jako spíš u aut. Vezměte si třeba takovou naši Teslu Model Y Performance.
Její baterie zvládne tenhle výkon jenom do určité úrovně nabití, typicky max do 50 %. Pak už auto začne výkon omezovat, aby se baterie nepřehřála a nezničila.
Takže i když přijedete k supervýkonné rychlonabíječce, rychlé nabíjení si užijete jen chvíli. Běžně proto jezdím na cestách k rychlochargeru pod 10% a pak těch 30%-40% do 50% nacpal fakt za pár minut.
Jak to tedy funguje?
Už několikrát jsem si to sám vyzkoušel na delších cestách. Přijedu k rychlonabíječce s 10-15%, Tesla se začne nabíjet rychlostí blesku a já mám radost, že pojedu za chvíli pryč.
Ale postupem času úsměv mizí a když chci nabít baterii úplně do třeba 90 – 100%, trvá to klidně 30 minut. Proto mám vyzkoušeno a nabíjím ideálně kolem 70 – 75 %, kdy to ještě jde relativně rychle, a pak zase vyřážím dál na cestu. Takže je pro mě jednodušší prostě vícerkát nabít a kratší dobu :).
Má tedy vůbec smysl honit výkon?
Takže se ptám, má vůbec smysl zvedat nabíjecí výkon ještě výš? Podle mě je to kravina. Dokud neuděláme nějaký zásadní průlom ve vývoji baterií, nebude to mít velký efekt. I kdybychom nabíjeli výkonem 1 000 kW, ale jenom do třetiny kapacity baterie, časová úspora nebude nijak závratná.
Daleko lepší by bylo mít baterii, která zvládne 200 – 300 kW v celém spektru nabití, tedy od nuly do sta procent. Ale to je zatím asi jen náš sen.
Jak situaci řešit?
Místo honění za výkonem rychlonabíječek by se automobilky a vývojáři měli zaměřit na jiné věci. Třeba na vývoj baterií s delší životností, které by se tolik neopotřebovávaly rychlým nabíjením.
Nebo na zlepšení dojezdu elektromobilů, abychom nemuseli tak často nabíjet. A v neposlední řadě by se měli zaměřit na rozvoj infrastruktury nabíjecích stanic, aby byly dostupné na každém rohu.
Zde musím konstatovat, že třeba Tesla má supercharged jen ve Vestci u Prahy, což by minimálně měl být ještě tak 3 – 4x na každé dálnici z Prahy ven. No je to v tomto ohledu dost bída, ale zase to nahradí jiné společnosti – EON, ČEZ, PRE ty jsou skoro všude po celé ČR naprosto hojně.
Závěrem
Rychlé nabíjení je fajn, ale výkon přes 300 kW mi přijde jako zbytečný luxus. V současné době to nemá velký praktický význam. Místo toho bychom se měli soustředit na jiné aspekty elektromobility, které nám usnadní život a udělají z elektroaut plnohodnotnou alternativu ke spalovacím autům.
PS: kdyby se někdo ptal na dojezd naší Tesly, tak jsem o tom v minulosti psal, pro jistotu zde přikládám ….
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
