Když se řekne největší tvor na Zemi, jen málokdo si dokáže představit, jak obrovský je plejtvák obrovský, známý také jako modrá velryba. Tento mořský gigant, který brázdí hlubiny oceánů, je fascinující nejen svou velikostí, ale i způsobem života, potravními návyky a mimořádnými komunikačními schopnostmi.
Jelikož mám ráda přírodu a oceány, tak jsem nemohla odolat, abych se s vámi podělila o příběh tohoto majestátního tvora, který fascinuje vědce i laiky po celém světě.
Obsah článku
Život plejtváka obrovského
Plejtvák obrovský se vyskytuje téměř ve všech světových oceánech, kromě oblasti kolem Arktidy. Jeho život je neoddělitelně spjat s migrací. V létě tráví čas na bohatých krmištích, kde se živí krilem, a v zimě se vydává na dlouhou cestu do teplejších vod, kde přivádí na svět mláďata. Některé populace plejtváků však tuto sezónní migraci nemusí provádět, což naznačuje, že i mezi těmito obry jsou jedinci, kteří si vyvinuli jiný způsob života.
Je zajímavé, že vědci dokážou zjistit věk plejtváka podle vrstev ušního mazu. Ano, čtete správně! Stejně jako strom přidává nové letokruhy, tak i velryba tvoří v uchu nové vrstvy tuku, které se dají počítat a určovat podle nich věk.
Průměrná délka života plejtváka se pohybuje mezi 80 a 90 lety, ale existují záznamy o jedincích, kteří se dožili i více než 100 let.
Plejtvák obrovský – rozměry a rysy
Plejtvák obrovský není jen největší tvor na Zemi, je to také jeden z nejpůsobivějších. Průměrná délka plejtváků je mezi 20 až 27 metry, přičemž nejdelší zaznamenaný jedinec měl neuvěřitelných 29,9 metru.
Co se týče hmotnosti, může dosáhnout až 200 tun, což odpovídá váze 33 dospělých slonů.
Fascinujícím rysem plejtváka jsou záhyby na hrdle, které mu umožňují rozšířit ústa při krmení. Tyto záhyby, spolu s kosticemi, jsou klíčem k jeho unikátnímu způsobu získávání potravy.
Potrava plejtváka obrovského
Hlavní složkou potravy plejtváka je kril – drobní korýši, kteří tvoří jakýsi mořský plankton. Tento maličký korýš se v oceánech vyskytuje v ohromných hejnech, což je ideální pro plejtváka, který může během jednoho dne zkonzumovat až 4 tuny této potravy.
Krmení plejtváka je založeno na filtraci vody. Modrá velryba nemá zuby, místo toho používá své kostice, které fungují jako filtr. Když otevře ústa, nasaje velké množství vody s krilem, kterou poté vytlačí přes třásně kostic. Kril se zachytí na třásních a zbytek vody plejtvák vyplivne zpět do oceánu.
Tento proces je neuvěřitelně efektivní a umožňuje plejtvákům zásobit se velkým množstvím potravy během krátkého času.
Během krmení se plejtvák pohybuje pomalu, jen mezi 2 až 5 kilometry za hodinu. Během migrace však dokáže plout rychlostí až 30 kilometrů za hodinu. A když je v ohrožení, například při setkání s predátory nebo loděmi, může zrychlit až na 50 kilometrů za hodinu.
Ohrožení plejtváka obrovského
Historie plejtváků obrovských je bohužel také příběhem lidského lovu. Na počátku 20. století byla populace modrých velryb ohromná. Lov velryb se však stal tak intenzivním, že v polovině 20. století se plejtvák obrovský ocitl na pokraji vyhynutí. Jen během lovecké sezóny v letech 1930–1931 bylo zabito více než 30 000 modrých velryb po celém světě.
Dnes se odhaduje, že na světě zůstává pouze mezi 10 až 25 tisíci plejtváků, což je jen zlomek původní populace. Zvlášť v severním Atlantiku je jejich počet velmi nízký, a tak jsou chráněni před komerčním lovem a patří mezi ohrožené druhy.
I přesto, že komerční lov už neohrožuje plejtváky tak jako dříve, jejich populace stále čelí mnoha výzvám. Změny klimatu, znečištění oceánů, srážky s loděmi a zapletení do rybářských sítí jsou jen některé z problémů, které dnes tento druh ohrožují.
Ochrana plejtváka obrovského
Naštěstí se v posledních desetiletích zvýšil zájem o ochranu těchto ohrožených kytovců. Organizace, jako je World Wild Life, se snaží snižovat rizika srážek s loděmi tím, že pracují s námořními společnostmi na změnách tras lodí, které procházejí oblastmi s vysokou koncentrací velryb.
Další důležitou iniciativou je snaha o regulaci rybolovu, aby nedocházelo k zaplétání velryb do rybářských sítí. Přestože je komerční lov plejtváků zakázán, změna klimatu stále ovlivňuje jejich potravní řetězec. Kvůli oteplování oceánů se snižuje množství krilu, což představuje pro plejtváky další hrozbu.
Mimořádné komunikační schopnosti
Modré velryby jsou nejen gigantické, ale také nesmírně „ukecané“. Jejich zpěv je nejsilnější a nejhlasitější zvuk, který dokáže vytvořit jakýkoli žijící tvor. Tyto nízkofrekvenční tóny mohou být slyšeny na vzdálenost stovek kilometrů. Komunikace plejtváků je klíčová pro jejich sociální interakce, hledání potravy a orientaci v oceánu.
Samice plejtváků vydávají dlouhé opakující se zvuky, které mohou trvat několik minut a fungovat jako zpěv, jehož účel není zcela znám. Předpokládá se, že slouží k přilákání partnerů, posilování sociálních vazeb nebo jako navigace.
Kromě zpěvu plejtváci také vydávají kratší zvuky, tzv. pulzy a klikání, které používají k echolokaci. Tímto způsobem si dokážou mapovat okolí a nacházet potravu.
Fascinující fakta o plejtvácích obrovských
- Délka: 20 až 27 metrů, nejdelší zaznamenaná délka je 29,9 metru.
- Hmotnost: 72 až 135 tun, ale výjimečně až 200 tun.
- Rychlost plavání: Až 50 km/h, běžně kolem 20 km/h.
- Denní příjem potravy: Až 4 tuny krilu denně.
- Délka života: Běžně 70 až 90 let, někdy i více.
- Velikost srdce: Přibližně 600 kilogramů.
- Objem krve: Přibližně 10 000 litrů.
- Hmotnost jazyka: Až 2,7 tuny.
Závěr
Plejtvák obrovský je bezpochyby jedním z nejúžasnějších tvorů, jaké kdy naše planeta viděla.
Navzdory všem hrozbám, kterým dnes čelí, stále existuje naděje, že díky snahám o jeho ochranu zůstane tento mořský gigant symbolem síly a krásy oceánů pro další generace.
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
