Epilepsie u dětí: Příznaky, léčba, podpora a tipy

Epilepsie je jedno z těch slov, které může v rodičích vyvolat strach a nejistotu. Když se ale na epilepsii podíváme blíže, zjistíme, že ačkoli může být náročná na zvládnutí, mnoho dětí s touto diagnózou může vést plnohodnotný a šťastný život. Tento článek vám poskytne všechny potřebné informace o epilepsii u dětí, od příznaků, přes diagnózu až po možnosti léčby a praktické rady, jak dětem pomoci.

1. Co je to epilepsie?

Epilepsie je neurologické onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvaty způsobenými abnormální elektrickou aktivitou v mozku. U dětí je tato aktivita často výsledkem nerovnováhy mezi „budicími“ a „tlumicími“ funkcemi mozkových buněk, známých jako neurony. Epilepsie se může objevit v jakémkoli věku, ale u dětí je zvláště běžná. Záchvaty mohou mít různé formy a projevy, což někdy ztěžuje jejich rozpoznání.

2. Příznaky epilepsie u dětí

Příznaky epilepsie mohou být velmi různorodé, což může být matoucí nejen pro rodiče, ale i pro lékaře. Kromě klasických křečových záchvatů může epilepsie zahrnovat i méně zjevné příznaky, jako jsou například krátké výpadky pozornosti, nevysvětlitelné strachy, nebo neobvyklé pohyby očí.

• Absence: Dítě se může náhle zastavit v tom, co dělá, a na několik vteřin zírat do prázdna. Toto „denní snění“ může být někdy zaměněno za nesoustředěnost.
• Myoklonie: Rychlé záškuby končetin nebo svalů, často tak rychlé a jemné, že si jich člověk nemusí hned všimnout.
• Tonicko-klonické záchvaty: Typické křečové záchvaty, které mohou začít výkřikem, po kterém následuje pád, křeče celého těla a dočasná ztráta vědomí. Po záchvatu může být dítě zmatené a velmi unavené.
• Noční epilepsie: Některé děti mají záchvaty především v noci. To může zahrnovat noční křik, neobvyklé pohyby nebo svalové záškuby během spánku, které mohou být snadno přehlédnuty jako noční můry nebo obvyklé noční neklid.

3. Věkově vázané epileptické syndromy u dětí

Epilepsie u dětí se může projevovat různými způsoby v závislosti na věku dítěte a typu epilepsie. Některé typy epilepsie jsou typické pro určité věkové skupiny a mohou mít specifický průběh a prognózu. Pojďme se podívat na některé z nejčastějších věkově vázaných epileptických syndromů.

Febrilní křeče

Febrilní křeče jsou jedním z nejčastějších typů záchvatů u dětí a postihují přibližně 4-5 % dětí ve věku od 6 měsíců do 5 let. Tyto záchvaty jsou vyvolány vysokou horečkou, obvykle nad 38,5 °C, a nejsou spojeny s infekcí mozku. Febrilní křeče mohou být děsivé pro rodiče, ale většinou nejsou nebezpečné a nevedou k dlouhodobým neurologickým problémům.

Existují dva typy febrilních křečí:

• Jednoduché febrilní křeče: Trvají méně než 15 minut, nejsou lokalizovány na žádnou část těla a nevyskytují se opakovaně během 24 hodin.
• Komplexní febrilní křeče: Trvají déle než 15 minut, mohou být lokalizovány na jednu stranu těla nebo se opakují během 24 hodin.

Většina dětí, které zažijí febrilní křeče, se zcela uzdraví a nevznikne u nich epilepsie. Přesto je důležité po prvním záchvatu vyhledat lékařskou pomoc k vyloučení jiných příčin záchvatů, jako je meningitida.

Westův syndrom

Westův syndrom je závažný epileptický syndrom, který se obvykle objevuje mezi 3. a 7. měsícem věku. Je charakterizován specifickými typy záchvatů nazývanými infantilní spazmy, opožděním vývoje a typickým nálezem na EEG zvaným hypsarytmie. Infantilní spazmy mohou vypadat jako náhlé záškuby, kdy dítě například zvedne ruce, ohne se dopředu nebo zakloní hlavu dozadu.

Westův syndrom je často spojen s různými příčinami, včetně genetických poruch, vrozených abnormalit mozku, infekcí nebo nedostatku kyslíku při porodu. Léčba je náročná a obvykle zahrnuje kombinaci antiepileptických léků, steroidů a případně dalších terapeutických přístupů.

Lennox-Gastautův syndrom

Lennox-Gastautův syndrom (LGS) je dalším závažným epileptickým syndromem, který se obvykle objevuje v předškolním nebo raném školním věku. Tento syndrom se vyznačuje různými typy záchvatů, včetně tonicko-klonických záchvatů, absencí a atypických absencí, které mohou být velmi obtížné na léčbu. Děti s LGS často trpí mentální retardací a mají zhoršený psychomotorický vývoj.

Léčba LGS je složitá a často vyžaduje kombinaci několika antiepileptických léků, dietetických úprav (například ketogenní diety) a v některých případech i chirurgických zákroků. Prognóza pro děti s LGS je často nejistá, ale intenzivní léčba a podpora mohou výrazně zlepšit kvalitu života.

Landau-Kleffnerův syndrom

Landau-Kleffnerův syndrom je vzácná forma epilepsie, která postihuje děti ve věku 3 až 7 let. Tento syndrom je charakterizován postupnou ztrátou řeči (afázie) a výskytem epileptických záchvatů.

Děti s tímto syndromem mohou zpočátku vypadat, že mají normální vývoj, ale postupně začnou mít problémy s porozuměním a vyjadřováním se. To může být pro rodiče velmi znepokojující, protože zhoršení řeči bývá často prvním příznakem, který je přivede k lékaři.

Léčba Landau-Kleffnerova syndromu obvykle zahrnuje antiepileptika a někdy i kortikosteroidy. U některých dětí může být také doporučena řečová terapie a další podpůrné terapie, aby se minimalizovaly následky ztráty řeči.

Benigní rolandická epilepsie (BRE)

Benigní rolandická epilepsie, známá také jako rolandická epilepsie, je jedním z nejčastějších a nejmírnějších typů epilepsie u dětí. Obvykle se objevuje mezi 3. a 12. rokem věku a většinou mizí během dospívání. Záchvaty při této formě epilepsie jsou typicky krátké a obvykle se vyskytují v noci.

Záchvaty mohou zahrnovat záškuby nebo ztuhlost jedné strany obličeje nebo těla, někdy doprovázené obtížemi s mluvením. I když záchvaty mohou být děsivé, prognóza je velmi dobrá a mnoho dětí s touto formou epilepsie nepotřebuje dlouhodobou léčbu.

Juvenilní myoklonická epilepsie (JME)

Juvenilní myoklonická epilepsie je běžná forma epilepsie, která se často objevuje v období dospívání. Tento typ epilepsie se projevuje různými typy záchvatů, včetně myoklonií (rychlé záškuby svalů), absencí a tonicko-klonických záchvatů. Záchvaty se často objevují ráno, zejména po nedostatku spánku nebo po konzumaci alkoholu.

JME je obvykle dobře zvládnutelná s dlouhodobým podáváním antiepileptik, ale vyžaduje pečlivé dodržování léčebného režimu. Prognóza je dobrá, ale záchvaty se mohou vrátit, pokud pacient přestane užívat léky nebo nedodržuje režimová opatření.

4. Příčiny epilepsie u dětí

Epilepsie u dětí může mít mnoho různých příčin. Některé z nich jsou genetické, zatímco jiné mohou být důsledkem vnějších faktorů, jako je poranění hlavy nebo infekce.

• Genetické faktory: U přibližně 40 % dětí s epilepsií je onemocnění spojeno s genetickými faktory. Ty mohou zahrnovat nejen dědičnost, ale i spontánní mutace v některých genech.
• Poranění mozku: Narození s nízkou porodní váhou, nedostatek kyslíku při porodu nebo poranění hlavy mohou vést k rozvoji epilepsie.
• Infekce: Infekce jako meningitida nebo encefalitida mohou také způsobit poškození mozku, které vede k epilepsii.
• Vývojové vady: Některé děti se rodí s vrozenými vadami mozku, které zvyšují riziko epilepsie.
• Horečka: Febrilní křeče, které jsou způsobeny vysokou horečkou, mohou být někdy prvním projevem epilepsie.

5. Co vyvolává epileptické záchvaty?

Epileptické záchvaty mohou být vyvolány různými faktory, a to jak vnitřními, tak vnějšími. Znalost těchto spouštěčů může pomoci při prevenci záchvatů a zlepšení kvality života dětí s epilepsií.

• Spánková deprivace: Nedostatek spánku je jedním z nejčastějších spouštěčů záchvatů. Děti s epilepsií by měly mít pravidelný spánkový režim a dostatek odpočinku.
• Stres: Psychický a fyzický stres může zvyšovat pravděpodobnost záchvatu. Je důležité, aby děti měly dostatek času na relaxaci a odpočinek.
• Infekce: Běžné infekce, jako je chřipka nebo nachlazení, mohou zvýšit riziko záchvatů. Rodiče by měli pečlivě sledovat zdraví svého dítěte a zajistit, že se dostává potřebné lékařské péče.
• Alkohol: U dospívajících a dospělých pacientů s epilepsií může nadměrná konzumace alkoholu, zejména během kocoviny, vyvolat záchvaty.
• Fotosenzitivita: Některé děti jsou citlivé na blikající světla, což může způsobit záchvat. Blikající světla mohou pocházet z televize, počítačových her nebo i přírodních jevů, jako je odraz slunce na vodní hladině.

6. Diagnostika epilepsie: Co očekávat?

Diagnostika epilepsie začíná obvykle podrobnou anamnézou a popisem záchvatů. Lékař se může ptát na detaily týkající se prvních záchvatů, frekvenci a intenzitu záchvatů, jakož i na rodinnou anamnézu a další zdravotní problémy. Diagnostika epilepsie zahrnuje několik kroků:

• EEG (Elektroencefalografie): EEG je základním nástrojem pro diagnostiku epilepsie. Měří elektrickou aktivitu mozku a může identifikovat abnormální vzorce, které jsou typické pro epilepsii. EEG může být prováděno během spánku, po probuzení nebo při vystavení záchvatovým spouštěčům.
• MRI (Magnetická rezonance): MRI mozku se používá k odhalení strukturálních změn, jako jsou nádory, jizvy nebo vrozené vady, které mohou být příčinou záchvatů. MRI poskytuje detailní obraz mozkových struktur a je důležité pro přesné určení diagnózy.
• CT vyšetření: I když je MRI preferováno, CT (počítačová tomografie) se může použít jako rychlá a dostupná alternativa pro odhalení hrubších strukturálních abnormalit mozku.
• Lumbální punkce: Tento postup zahrnuje odběr mozkomíšního moku a může být proveden, pokud je podezření na infekci mozku, jako je meningitida nebo encefalitida.

7. Jak probíhá dlouhodobá léčba epilepsie?

Léčba epilepsie je dlouhodobý proces, který vyžaduje trpělivost a pečlivé dodržování pokynů lékaře. Cílem léčby je minimalizovat počet záchvatů a zlepšit kvalitu života dítěte.

• Antiepileptika: Základem léčby epilepsie jsou antiepileptika, která pomáhají kontrolovat záchvaty. Každé dítě může na léky reagovat odlišně, proto je důležité pravidelné sledování lékařem, aby bylo možné upravit dávkování nebo změnit lék, pokud to bude potřeba.
• Pravidelné kontroly: Děti s epilepsií by měly pravidelně navštěvovat neurologa, který sleduje účinnost léčby, případné vedlejší účinky a celkový zdravotní stav dítěte.
• Úprava životosprávy: Kromě léků je důležitá i úprava životního stylu, včetně pravidelného spánku, vyvážené stravy a omezení stresu. U některých dětí může být nutná ketogenní dieta, která vyžaduje přísnou kontrolu příjmu tuků a sacharidů.
• Vzdělávání a podpora: Rodina a škola by měly být informovány o epilepsii a vědět, jak reagovat v případě záchvatu. Psychologická podpora může být také užitečná, zejména pokud dítě projevuje známky úzkosti nebo deprese v souvislosti se svou nemocí.

Další formy léčby epilepsie

U dětí, které nereagují na běžnou léčbu, mohou být zváženy další terapeutické možnosti:

• Epileptochirurgie: U některých dětí s ložiskovými záchvaty může být řešením chirurgický zákrok, který odstraní oblast mozku zodpovědnou za záchvaty. Tato metoda je většinou rezervována pro těžké případy, které nereagují na léky.
• Ketogenní dieta: Jak již bylo zmíněno, ketogenní dieta je speciální strava s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem sacharidů. Tato dieta může být velmi účinná u dětí, které nereagují na léky. Vyžaduje však přísný dohled odborníka na výživu a pečlivé dodržování.
• Vagusová stimulace: Implantace zařízení, které stimuluje vagový nerv, může pomoci snížit počet záchvatů u dětí s farmakorezistentní epilepsií. Tento postup je méně invazivní než chirurgický zákrok a může být vhodnou alternativou pro některé pacienty.

8. Psychomotorický vývoj a chování dětí s epilepsií

Většina dětí s epilepsií má normální vývoj, ale některé děti, zejména ty s těžšími formami epilepsie nebo s častými záchvaty, mohou mít opoždění ve vývoji nebo problémy s chováním.

• Opožděný vývoj: Časté záchvaty nebo dlouhé záchvaty (status epileptikus) mohou negativně ovlivnit vývoj dítěte. Léčba zaměřená na snížení počtu záchvatů je proto klíčová pro minimalizaci těchto rizik.
• Poruchy chování: Některé děti mohou mít problémy s chováním, které mohou být způsobeny samotnou epilepsií, vedlejšími účinky léků nebo reakcí na stres a úzkost spojené s nemocí. V takových případech je důležité spolupracovat s dětským neurologem a psychologem na nalezení vhodného řešení.

9. Život s epilepsií: Tipy a rady pro rodiče

Život s epilepsií může být náročný, ale existuje mnoho způsobů, jak podpořit své dítě a zajistit mu co nejlepší kvalitu života.

• Podporujte nezávislost: I když je důležité být opatrní, měli byste své dítě povzbuzovat k tomu, aby se účastnilo běžných aktivit a rozvíjelo svou nezávislost.
• Zapojte dítě do rozhodování: Pokud je to možné, nechte své dítě, aby se podílelo na rozhodování o léčbě a každodenních činnostech. To mu může pomoci cítit se více kontrolujícím svou situaci.
• Vytvořte si podporující síť: Spojte se s dalšími rodinami, které mají děti s epilepsií, nebo se obraťte na podpůrné organizace, které vám mohou poskytnout rady, informace a emoční podporu.

Epilepsie a škola: Co byste měli vědět?

Děti s epilepsií mohou chodit do běžné školy, ale je důležité zajistit, aby škola byla dobře informována o jejich potřebách a věděla, jak reagovat v případě záchvatu.

• Informujte učitele: Učitelé a školní personál by měli být informováni o tom, co dělat v případě záchvatu a jak podpořit dítě ve třídě.
• Individuální přístup: Některé děti mohou potřebovat individuální přístup při učení, zejména pokud mají problémy s koncentrací nebo pamětí v důsledku své léčby.
• Zajistěte podporu: Pokud má vaše dítě časté záchvaty nebo jiné zdravotní problémy, může být užitečné zajistit mu ve škole podporu, například asistenta pedagoga nebo individuální plán výuky.

10. První pomoc při epileptickém záchvatu u dětí

Když dítě zažije epileptický záchvat, je klíčové zůstat v klidu a zajistit, aby bylo v bezpečí. Postupujte podle těchto kroků:

1. Zabezpečte prostředí: Odstraňte z okolí dítěte všechny ostré a nebezpečné předměty, které by mohly způsobit zranění.
2. Položte dítě na bok: Pokud dítě upadlo, jemně ho položte na bok, aby se zabránilo vdechnutí zvratků nebo slin.
3. Nevkládejte nic do úst: Nikdy se nepokoušejte vložit do úst dítěte žádné předměty, jako je lžíce nebo prsty, abyste zabránili pokousání jazyka. Toto může způsobit více škody než užitku.
4. Sledujte čas: Pokud záchvat trvá déle než 5 minut, nebo pokud dítě nemá po záchvatu normální dýchání, zavolejte záchrannou službu.

Závěr

Epilepsie u dětí je složitá a mnohostranná nemoc, která může mít různé projevy a vyžaduje pečlivou a individuální léčbu. S pomocí lékařů, podpůrných organizací a pečující rodiny mohou děti s epilepsií vést plnohodnotný život, plný radosti, učení a růstu.

Nejdůležitější je být dobře informován, být připraven reagovat na záchvaty a být podporou pro své dítě ve všech aspektech jeho života.

Tímto končí náš průvodce epilepsií u dětí. Věříme, že vám poskytl užitečné informace a praktické rady, jak zvládat tuto výzvu, a že vám pomůže najít cestu k co nejlepšímu životu pro vaše dítě.

Nezapomínejte, že s láskou, trpělivostí a podporou může každé dítě překonat i ty nejtěžší překážky!

Vaše komentáře

Přispějte svým komentářem či zkušeností