Jak generují zisky nízkonákladové aerolinky

Nízkonákladové letecké společnosti (LCCs) jako EasyJet, Ryanair a Smartwings přinesly revoluci do světa letecké dopravy. Přestože letenky stojí jen zlomek ceny oproti tradičním leteckým společnostem, tyto LCCs generují značné zisky. Jak je to možné? Pojďme se podívat na jejich obchodní modely, způsob výpočtu nákladů a zisků, a na to, jaké strategie používají k udržení nízkých cen letenek a vysokých zisků.

Deregulace a liberalizace trhu

Jedním z klíčových faktorů úspěchu nízkonákladových leteckých společností byla deregulace leteckého trhu. Například v USA došlo k deregulaci v roce 1978, což umožnilo novým hráčům vstoupit na trh a konkurovat zavedeným aerolinkám.

Tato liberalizace vedla k výraznému poklesu cen letenek a zvýšení počtu cestujících. Podobný proces nastal i v Evropě, kde deregulace umožnila vstup na trh společnostem jako EasyJet a Ryanair.

Point-to-point model

Tradiční letecké společnosti často využívají hub-and-spoke model, kdy létají z menších měst do centrálního hubu a odtud do dalších destinací. Tento model je nákladný a časově náročný. Nízkonákladové společnosti naopak preferují point-to-point model, kde létají přímo mezi menšími městy bez nutnosti mezipřistání. Tento model je efektivnější a levnější, protože eliminuje náklady spojené s provozem hubů a zkracuje dobu letu.

Jednotná flotila

Dalším klíčovým prvkem úspěchu je jednotná flotila letadel. Například EasyJet používá převážně Airbus A320, zatímco Ryanair spoléhá na Boeing 737. To snižuje náklady na údržbu, školení posádky a náhradní díly. Použití jedné typu letadla umožňuje optimalizovat provozní efektivitu a snížit náklady.

Vysoké využití letadel

Nízkonákladové letecké společnosti maximalizují využití svých letadel. Letadla tráví méně času na zemi a více času ve vzduchu, což zvyšuje jejich produktivitu. Letadla EasyJet jsou průměrně ve vzduchu 11 hodin denně, což je výrazně více než u tradičních leteckých společností. Toto vysoké využití pomáhá snižovat jednotkové náklady na přepravu cestujících.

Snižování nákladů

LCCs minimalizují náklady různými způsoby. Využívají sekundární letiště s nižšími poplatky za přistání a odbavení. Zjednodušují služby na palubě, například nenabízejí jídlo zdarma a mají přísné politiky ohledně zavazadel. Mnohé z nich také zpoplatňují dodatečné služby, jako je výběr sedadla nebo odbavení zavazadel, což jim generuje dodatečné příjmy.

Ancillary příjmy

Významnou část zisku LCCs tvoří tzv. ancillary příjmy, tedy příjmy z doplňkových služeb. Tyto služby zahrnují poplatky za zavazadla, jídlo a nápoje na palubě, priority boarding a další. Například Ryanair generuje téměř 45 % svých příjmů z ancillary služeb, což výrazně přispívá k jejich ziskovosti.

Jak se počítají náklady a zisk nízkonákladovky

Pojďme se podívat na příklad výpočtu nákladů a zisku nízkonákladové letecké společnosti.

Náklady aerolinek

1. Palivo: Největší část provozních nákladů. Spotřeba paliva závisí na typu letadla, délce letu a dalších faktorech.
2. Údržba: Pravidelné prohlídky a údržba letadel.
3. Personál: Náklady na platy pilotů, posádek a pozemního personálu.
4. Letištní poplatky: Poplatky za přistání, odbavení a další služby na letištích.
5. Pojištění: Pojištění letadel a odpovědnosti za škody.
6. Marketing a prodej: Náklady na propagaci a prodej letenek.

Příjmy aerolinek

1. Tržby z letenek: Hlavní zdroj příjmů, přestože letenky jsou prodávány za nízké ceny.
2. Ancillary příjmy: Příjmy z doplňkových služeb a poplatků.

Příklad výpočtu zisku

Předpokládejme, že nízkonákladová letecká společnost provozuje letadlo s kapacitou 180 míst na trase z Prahy do Londýna. Průměrná cena letenky je 1500 Kč a letadlo je průměrně obsazeno z 85 %.

1. Tržby z letenek:
   • 180 míst x 0,85 (obsazenost) x 1500 Kč = 229 500 Kč
2. Ancillary příjmy:
   • Předpokládejme, že každý pasažér utratí průměrně 500 Kč za doplňkové služby.
   • 180 míst x 0,85 x 500 Kč = 76 500 Kč
3. Celkové příjmy:
   • 229 500 Kč + 76 500 Kč = 306 000 Kč
4. Náklady na let:
   • Palivo: 100 000 Kč
   • Údržba: 30 000 Kč
   • Personál: 50 000 Kč
   • Letištní poplatky: 20 000 Kč
   • Pojištění a ostatní náklady: 10 000 Kč
   • Celkové náklady: 210 000 Kč
5. Zisk:
   • 306 000 Kč (příjmy) – 210 000 Kč (náklady) = 96 000 Kč

Jak generují low cost aerolinky obrovské zisky?

Přestože letenky stojí relativně málo, nízkonákladové letecké společnosti generují značné zisky díky kombinaci nízkých nákladů a vysoké efektivity. Klíčové faktory zahrnují:

• Optimalizace nákladů: Využití jednotné flotily, minimalizace nákladů na personál a údržbu, používání sekundárních letišť s nižšími poplatky.
• Vysoká obsazenost: Efektivní marketing a cenová politika zajišťují vysokou obsazenost letů.
• Ancillary příjmy: Významný podíl na celkových příjmech tvoří poplatky za doplňkové služby, které mají vysoké marže.
• Rychlá obrátka letadel: Maximální využití letadel zvyšuje produktivitu a snižuje náklady na jednotku přepravy.

Příklady úspěšných nízkonákladových společností

EasyJet

EasyJet je jednou z největších nízkonákladových leteckých společností v Evropě. Její úspěch je založen na několika klíčových faktorech:

• Jednotná flotila: EasyJet využívá převážně Airbus A320, což snižuje náklady na údržbu a školení posádky.
• Vysoká obsazenost: EasyJet se zaměřuje na vysokou obsazenost letů, což zvyšuje efektivitu.
• Ancillary příjmy: Významný podíl příjmů pochází z doplňkových služeb, jako jsou poplatky za zavazadla a rezervace sedadel.

Ryanair

Ryanair je známý svou agresivní cenovou politikou a důrazem na nízké náklady:

• Použití sekundárních letišť: Ryanair využívá menší letiště s nižšími poplatky.
• Přísné politiky ohledně zavazadel: Zpoplatnění zavazadel a dalších služeb generuje značné ancillary příjmy.
• Jednotná flotila: Ryanair používá převážně Boeing 737, cožpřináší výrazné úspory v oblasti údržby a školení posádky.

Smartwings

Smartwings, česká nízkonákladová letecká společnost, je známá svou efektivní provozní strategií a zaměřením na regionální trhy:

• Flexibilní flotila: Smartwings provozuje různé typy letadel, včetně Boeing 737 a Airbus A320, což umožňuje flexibilitu při plánování tras a kapacit.
• Zaměření na regionální trhy: Smartwings se zaměřuje na středoevropský trh a nabízí lety do populárních dovolenkových destinací, což zajišťuje stabilní poptávku.
• Optimalizace nákladů: Podobně jako jiné LCCs, Smartwings minimalizuje náklady na palivo, personál a letištní poplatky.

Statistika a další příklady

Tržby a ziskovost

Podle dat McKinsey, LCCs dosahují průměrné návratnosti investovaného kapitálu (ROI) kolem 8 %, což je více než u tradičních leteckých společností. Například Ryanair v roce 2019 vykázal čistý zisk přes 1 miliardu eur, přičemž jeho tržby dosáhly přibližně 7,5 miliardy eur.

Obsazenost letů

Jedním z klíčových ukazatelů úspěšnosti LCCs je obsazenost letů. Ryanair dosahuje průměrné obsazenosti letů kolem 96 %, což je výrazně více než průměrná obsazenost tradičních leteckých společností. EasyJet dosahuje podobně vysoké obsazenosti, což zajišťuje efektivní využití kapacit a maximalizaci příjmů.

Ancillary příjmy

Ancillary příjmy tvoří značnou část celkových příjmů LCCs. Podle analýzy CAPA, Ryanair v roce 2019 generoval téměř 45 % svých příjmů z ancillary služeb, jako jsou poplatky za zavazadla, priority boarding a další doplňkové služby. EasyJet a Smartwings rovněž využívají tento model k zvýšení celkových příjmů.

Na závěr

Nízkonákladové letecké společnosti jako EasyJet, Ryanair a Smartwings přinesly revoluci do letecké dopravy díky svým efektivním provozním modelům a zaměření na snižování nákladů. Jejich úspěch je založen na kombinaci vysoké obsazenosti letů, optimalizace nákladů, využití ancillary příjmů a efektivního využití letadel.

Tyto strategie jim umožňují nabízet nízké ceny letenek a zároveň dosahovat vysokých zisků, což z nich činí silné hráče na leteckém trhu.

Nejčastější dotazy

Vaše komentáře

Přispějte svým komentářem