Na první pohled se může zdát, že koupit správné pneumatiky je jednoduchá záležitost: stačí zvolit správný rozměr, vybrat si dezén, který se mi líbí, porovnat ceny a je hotovo. Jenže praxe ukazuje, že právě u pneumatik se nejčastěji setkávám s různými nekalostmi a podfuky. Zažil jsem situace, kdy mi byl nabízen „skvělý“ kus gumy údajně vyrobený v Německu, který ale ve skutečnosti sjel z linky kdesi v Asii před několika lety.
Setkal jsem se i s případy, kdy pneuservisy schválně „zapomněly“ objednat mou vysněnou značku a pokusily se mi vnutit jinou, která zrovna ležela na skladě. A takových příkladů existuje spousta. Proto jsem si dal za cíl podělit se o ty nejčastější a nejzáludnější praktiky, se kterými jsem se setkal já nebo mí známí.
Proč vůbec věnovat takovou pozornost nákupu pneumatik?
Pneumatiky jsou jedním z nejdůležitějších bezpečnostních prvků na autě. Je to jediná část vozu, která je neustále v kontaktu s vozovkou, a přitom má na starosti přenos veškerého výkonu, brzdné síly a také schopnost držet stopu v zatáčkách.
Představ si, že i když máš sebelepší brzdy nebo dokonalé asistenty, při špatných pneumatikách budeš na silnici jako na klouzačce. Proto se vyplatí investovat nejen peníze, ale i svůj čas, a dát si pozor na to, odkud a jak pneumatiky pořizuješ.
Co se může stát, když koupím špatné pneumatiky?
- Delší brzdná dráha: Nemusíš do nikoho narazit zrovna ve vysoké rychlosti. Někdy ale stačí pár metrů navíc v krizové situaci a hned je průšvih na světě.
- Horší chování na mokru: Starší nebo nekvalitní směs se pozná hned, jakmile začne pršet. Pneumatiky ztrácejí trakci a auto nedrží stopu.
- Větší hlučnost: Opotřebené, tvrdé nebo špatně vyrobené pláště často pískají či hučí, což může být na dlouhých cestách dost otrava.
- Zvýšená spotřeba paliva: Pneu s vyšším valivým odporem si řeknou o víc energie k roztočení. Pak ti prostě stoupnou náklady na benzín (nebo naftu).
Důvodů, proč nakoupit kvalitně a ověřeně, je tedy hned několik. A teď už ke konkrétním fíglům a podvodům, na které by ses měl připravit.
Trik 1. Staré pneumatiky prodávané jako „nové“
Tohle je asi nejčastější trik, se kterým jsem se setkal. Někteří prodejci ti tvrdí, že daná guma je „úplně nová“, ale vůbec se nezmíní o tom, kdy byla vyrobena. A i když může vypadat na první pohled neopotřebeně, pokud ležela na skladě třeba pět let, může mít ztvrdlou směs a snížené adhezní schopnosti. Navíc pryž stárne, i když se s ní nejezdí.
Jak to poznat?
- DOT kód: Každá pneumatika má na bočnici uvedený tzv. DOT kód, který mimo jiné obsahuje čtyři číslice označující týden a rok výroby. Například „0325“ znamená 3. týden roku 2025.
- Kontrola stavu bočnic: Pokud je guma skutečně starší, může mít drobné prasklinky v bočnici nebo na dezénu.
Co radím?
Vždycky požádej prodejce o zaslání fotografie DOT kódu ještě před nákupem. I při osobním odběru koukám nejdříve na kód, než cokoli zaplatím. A pokud tam DOT není čitelný nebo je přelepený nějakou nálepkou, okamžitě zbystřím. Rozhodně nechci, aby mi domů přišly třeba tři roky staré pneumatiky vydávané za „nové“.
Sice se často říká, že správně skladované pneumatiky si udrží kvalitu i 3–4 roky, ale upřímně, raději volím čerstvější. Zvlášť pokud kupuju prémiovou značku, chci, aby mi opravdu nějakou dobu sloužila. V případě, že by mi eshop poslal pneumatiku se starou DOT, naštěstí máte možnost ji do 14 dnů vrátit, což je super.
Trik 2. Zatajení nebo falšování DOT kódu
Tento scénář je tak trochu „vyšší dívčí“ a přiznám se, že v Česku se to vyskytuje méně často než jen pouhé zakrytí kódu. Přesto existují případy, kdy se někdo snažil kód přepsat nebo vyznačit tak, aby vypadal nověji. To už je čistá kriminální praktika.
Jak to prokouknout?
- Nerovnoměrné vyražení čísel: Autentický DOT kód bývá vyražen pravidelně a čistě. Pokud vypadají čísla neobvykle, je to podezřelé.
- Chybějící kód: Občas prodejce tvrdí, že „DOT není důležitý“ nebo „není vidět, protože je na vnitřní straně“. Blobost! V takovém případě se ihned ozvu, že ho chci vidět na vlastní oči.
Pokud mi někdo pošle pneu s DOT kódem, který se zdá být zfalšovaný, raději si pneumatiku vůbec nepřebírám. Stojí to za tu ztrátu času, protože se vyhneš problémům na silnici.
Trik 3. Fígle s cenou a předstíranou „dopravou zdarma“
Lákavé nabídky typu „pneu od 999 Kč“ jsou všude. Člověk klikne na super cenu, nacpe pneumatiky do košíku a v posledním kroku objednávky se najednou objeví řada příplatků: „doprava“, „balné“, „poplatek za manipulaci“ a kdovíco ještě. Najednou je cena o pár stovek vyšší na každou pneumatiku. Pak už to tak skvěle nezní, že?
Jak se bráním?
Než něco objednám, vždycky si před kliknutím na „potvrdit nákup“ projdu celkový součet. Pokud narazím na nečekané poplatky, nechám si to ještě jednou projít hlavou nebo se poohlédnu jinde.
Často totiž najdeš obchod, který sice třeba inzeruje o něco vyšší cenu, ale reálně je konečná částka (včetně dopravy) nižší.
Trik 4. Zneužívání „akčních“ nabídek
Vzpomínám si, jak jsem jednou chtěl koupit zimní pneumatiky těsně před sezónou. Na eshopu na mě vyskočila sleva 40 %. Pak jsem zkusil srovnávač na Heuréce a zjistil, že jde vlastně o běžnou cenu, která byla měsíc nazpět dokonce nižší. Tenhle fígl je starý jako lidstvo samo: prodejce nejdřív cenu uměle navýší, pak „nasadí“ velkou slevu a tváří se, že jde o super výhodnou akci.
Moje rada?
Používat srovnávače cen a podívat se na cenovou historii. U nás existuje třeba Heureka nebo Zboží. V těch grafech je obvykle vidět, jak se cena vyvíjela i od počátku prodeje zboží. Pokud vidíš náhlou křivku z 1 500 Kč na 2 000 Kč, a pak „sleva“ zase na 1 500 Kč, je ti jasné, kde je zakopaný pes.
Trik 5. Šedý dovoz pneumatik a gumy určené pro jiné trhy
Setkal jsem se už s případy, kdy eshop nabízel pneumatiky s podezřele dobrou cenou a tvrdil, že jde o oficiální distribuci. Jenže následně se ukázalo, že jde o pneumatiky určené pro asijský či jihoamerický trh, které třeba nesplňují některé evropské předpisy nebo mají jiné složení směsi. V takovém případě je to už hazard, protože ne vždy je jistota, že guma bude fungovat stejně jako v Evropě.
Jak to ověřit?
- Označení EU: Většina oficiálních pneumatik pro Evropskou unii má na sobě tzv. „EU label“, který uvádí informace o valivém odporu, přilnavosti na mokru a hlučnosti.
- Kontrola homologace: Pokud si nejsem jist, podívám se na oficiální stránky výrobce (např. Michelin, Continental, Bridgestone). Tam bývá seznam konkrétních modelů včetně regionální dostupnosti.
Trik 6. Překrucování štítkových hodnot (valivý odpor, přilnavost, hlučnost)
Výrobci mají povinnost uvádět na pneumatikách tzv. štítkové hodnoty, které značí energetickou účinnost (valivý odpor), přilnavost na mokru a hlučnost. Jenže i tohle se dá obejít, když někdo vydává jiný model za prémiovější, než ve skutečnosti je. Tím pádem si člověk myslí, že kupuje pneu s hodnocením A, A, 70 dB, a ona je to ve skutečnosti spíš B, C, 72 dB.
Co dělám, když chci mít jistotu?
Koukám na nezávislé testy (ADAC, AutoBild, dTest apod.) a porovnám to s tím, co uvádí výrobce na svých oficiálních stránkách. Když eshop tvrdí něco jiného, než se dočtu v oficiální dokumentaci, zbystřím a raději nakupuju jinde.
Trik 7. Záměna prémiové značky za „téměř stejnou“ ekonomickou řadu
Párkrát se mi stalo, že mi v servisu někdo nabízel pneu, která měla být „de facto totéž jako Michelin, jen s jiným logem.“ Ve skutečnosti šlo o ekonomickou značku, která sice patřila pod koncern Michelinu, ale byla to zcela jiná kvalita. Podobně to funguje i u dalších výrobců: Continental má Barum, Bridgestone má Firestone a tak dále. Ale rozhodně to není tak, že by třeba Barum byl totožný s Conti PremiumContact.
Jak se nenapálit?
Jednoduše: chtěj přesný název modelu a podívej se na recenze nebo testy. Nekupuj jen „protože vám to v pneuservisu doporučili.“ Ptej se, proč zrovna tohle, jaké má hodnocení a v čem je lepší než jiná značka.
Trik 8. Klamání původem výroby
Někteří prodejci spoléhají na to, že značka „Made in Germany“ nebo „Made in Italy“ zní v uších zákazníka jako záruka kvality. Ve výsledku je klidně možné, že na pneumatice se dočteš drobným písmem „Made in China“.
Výrobní závody prémiových značek jsou přitom rozeseté po celém světě a není to žádný problém – důležité je, že se drží stejných standardů. Ale pokud někdo tvrdí, že je to německá guma, tak by to tak mělo opravdu být.
Co dělám?
Čtu informace vyražené přímo na bočnici. Tam by mělo být uvedeno „Made in …“. Nedej na slova prodejce, raději si to sám ověř!
Trik 9. Špatné skladování a následné problémy s kvalitou pneumatik
Ne vždy jsou pneumatiky staré, mohou být i nevhodně skladované. Přímé sluneční světlo, vysoké teploty, vlhko nebo chemické výpary – to všechno může zhoršit vlastnosti směsi. Taková guma pak při jízdě nefunguje, jak by měla, případně se rychleji opotřebí.
Co si vyžádat?
Ověřuji si, zda prodejce uvádí něco o způsobu skladování. Solidní eshop se tím obvykle chlubí (temperované sklady, regulovaná vlhkost).
Trik 10. Pneuservis: „Nemáme skladem, ale můžu vám dát něco lepšího!“
Klasický 1000x vyzkoušený manévr, který se mi stal před pár lety. Objednal jsem si konkrétní model prémiových pneumatik téměř za 40 tisíc (jasně je to dost, ale 22″ kola ta guma něco stojí), přijel jsem do pneuservisu na přezutí a pán mi řekl: „Ty vaše objednané bohužel nepřišly. Ale mám tu něco lepšího, dejte na mě.“ Ve finále to byla guma sice za stejnou cenu, ale o dost horší značky. A kdybych si to neověřil, naletěl bych mu.
Jak na to reaguju?
Trvám na tom, co jsem si objednal. Pokud mi to nechtějí dodat, klidně jedu jinam. Pokud už mám zaplacenou zálohu, tak ji požaduji zpět a s daným servisem nechci mít nic společného!
Trik 11. Servisní balíčky plné „zbytečností“
Někdy se snaží vydělat i formou „servisních balíčků.“ Zažil jsem, že mi najednou chtěli naúčtovat „ekologickou likvidaci starých pneumatik“ (ok, to je ještě relevantní poplatek), „práce na strojích“, „materiál pro mytí disků“ a další drobnosti, které se normálně účtují buď v rámci jednoho poplatku za přezutí, nebo vůbec ne. Ve výsledku se tak drobná položka může nasčítat v částce i několika stokorun.
Jak tomu předejít?
Než se pustím do přezutí, chci dopředu znát kompletní ceník. Když mi někdo odmítne ceník poskytnout, je to pro mě červená kontrolka. Některé pneuservisy to mají vyvěšeno přímo u vstupu nebo na webu.
Trik 12. Speciální impregnace, „zaručené“ příměsi a podobné marketingové taháky
Sem tam narazíš i na pneuservis, který se tě pokusí přesvědčit, že pokud si necháš na pneu nastříkat speciální přípravek, budeš mít lepší grip a delší životnost.
Většinou jde ale jen o vyhozené peníze. Údržba pneumatik není žádná raketová věda: stačí správný tlak, občasná kontrola dezénu a vyváženost kol. Různé spreje nebo impregnace nejsou běžnou praxí, se kterou by počítali výrobci.
Trik 13. Falešné nebo protektorované pneumatiky vydávané za „nové“
Tohle zní možná přitažené za vlasy, ale slyšel jsem historky, kdy si někdo koupil „nové“ pneumatiky, které byly ve skutečnosti protektory (zrenovovaný starý plášť, kdy se na kostru navaří nová běhounová vrstva).
Protektory samy o sobě nejsou a priori špatné, spousta kamionů jezdí na protektorech, ale je zásadní rozdíl v ceně i v deklarované kvalitě. Protektorování se pozná podle nápisu „Retread“ nebo „R“ na bočnici.
Jak se nenechat nachytat a nenaletět?
- Nakupovat u ověřených prodejců: Mrknu na recenze, poptám se známých, dám na osvědčené značky a eshopy, které mají dlouhou historii.
- Žádat fotku DOT kódu: Pokud někdo nechce nebo odmítne vyfotit kód, radši se mu vyhni.
- Porovnávat ceny a kontrolovat cenovou historii: Nikdy se nespolehnu na první e-shop, který na mě křičí „sleva 50 %!“ Raději si vše projdu i na konkurenčních webech.
- Ověřit si označení EU a homologaci: U seriozních dovozů je to standard, u šedých dovozů to občas chybí.
- Před přezutím chtít kompletní ceník: Abych věděl, kolik zaplatím za práci, vyvažování, případnou likvidaci starých pneu a další.
Praktické tipy pro každodenní péči o pneumatiky
Nejde jen o to pneumatiky koupit. I s těmi nejlepšími plášti na světě se dá jezdit nebezpečně a zkrátit jim životnost. Mám pár rad, které se mi osvědčily:
- Pravidelně kontrolovat tlak: Jednou za měsíc, případně před delší cestou. Správný tlak najdeš v manuálu auta nebo na štítku ve dveřích řidiče.
- Hloubka dezénu: U letních pneu by neměla klesnout pod 1,6 mm, u zimních se doporučuje aspoň 4 mm, i když zákon stanovuje minimum 3 mm.
- Střídání pozic: U aut s předním náhonem se přední pneumatiky opotřebovávají rychleji. Je dobré je občas (třeba jednou za sezonu) prostřídat se zadními, aby se sjížděly rovnoměrně.
- Vyváženost kol: Když cítíš vibrace ve volantu, může být něco špatně s vyvážením. Špatně vyvážené kolo zvyšuje nerovnoměrné opotřebení a zhoršuje jízdní komfort.
Zajímavosti o výrobě a značení pneumatik
- Dezén není jen o designu: Každá drážka má svůj účel. Některé řeší odvod vody, jiné zlepšují boční stabilitu nebo snižují hluk.
- Pryžová směs je pokročilá chemie: Složení gumové směsi se liší podle ročního období, druhu použití (sportovní, ekonomické, offroad) a výrobce to obvykle bedlivě střeží.
- Datum výroby ještě neříká všechno: Pokud je pneumatika opravdu odborně a dlouhodobě dobře skladovaná, mohla by být i po 2–3 letech v relativně solidním stavu. Ale spoléhat se na to nechci, proto vyžaduju jasný důkaz o podmínkách skladování.
- Různé indexy nosnosti a rychlosti: V označení pneumatik najdeš třeba 205/55 R16 91V. Číslo 91 je index nosnosti (615 kg na pneumatiku), písmeno V zase určuje maximální rychlost (240 km/h).
Další doporučení aneb na co si dát extrémní pozor
- Komunikace prodejce: Pokud eshop nekomunikuje, nebo se vymlouvá, že DOT kód neposkytne, jsem opatrný. Solidní prodejce by neměl mít problém tohle nafotit a poslat.
- Reklamace: Důležitá je také flexibilita prodejce v případě reklamace. Pokud máš podezření na vady, je lepší koupit tam, kde ti bez větších cirátů uznají reklamaci nebo výměnu.
- Časový harmonogram: Pneumatiky nekupuju na poslední chvíli. Třeba zimáky je ideální řešit s předstihem, protože když se blíží sezóna, eshopy i pneuservisy nestíhají a jdou často s cenami nahoru.
- Pozor na extrémně nízké ceny: Když je něco zřetelně levnější než u konkurence, mám radši podezření. Může to být výprodej starších DOTů, šedý dovoz nebo pláště horší kvality.
Proč se vyplatí investovat do kvality (a trochu klidu)
Nákup pneumatik se může zdát jako otrava, ale je to investice do bezpečnosti a také do pohodlí. Je sice lákavé ušetřit třeba pětistovku na kusu, ale pokud to znamená, že se každý rok budu klepat při jízdě po mokré silnici, nestojí to za to.
Vyzkoušel jsem pneumatiky různých cenových kategorií a můžu ti říct, že rozdíl v chování auta je značný. A i prémiová značka se dá sehnat relativně výhodně, pokud člověk sleduje akce a srovnává ceny z více zdrojů.
Závěrem: znalosti versus fígle prodejců
Na první pohled to všechno může působit až paranoidně. Jenže já sám se naučil, že se vyplatí být o krok napřed. Jakmile víš, na co se ptát, co kontrolovat a jak poznat zavádějící informace, bude pro tebe nákup pneumatik mnohem jednodušší a bezpečnější. A především ušetříš nervy.
Sám jsem si prošel leccos. Od starých DOTů vydávaných za nové, přes šedý dovoz neznámého původu až po situace, kdy mi v pneuservisu tvrdili, že daný model už není k sehnání, ale „mají tu něco lepšího“. Všechny tyhle triky mají jediný cíl – vnutit ti produkt, na kterém vydělají více, nebo se zbavit ležáků ze skladu.
Už dlouho se řídím jednoduchou zásadou: Raději nakupovat chytře, ptát se a chtít důkazy. Pneumatiky totiž nejsou rohlíky, které po pár hodinách sníš. Je to součást auta, která ti bude sloužit pár let a může ti zachránit život nebo aspoň ušetřit spoustu nepříjemností.
A jestli si z mého vyprávění odneseš jednu věc, tak ať je to právě tahle: nespolehej na prodejcova slova, spolehni se na kontrolu a fakta!
Doufám, že ti tenhle obsáhlý souhrn pomůže vyhnout se nejrůznějším trikům a fíglům, se kterými se můžeš potkat na českých eshopech i v kamenných prodejnách nebo servisech. Já sám se řídím heslem „důvěřuj, ale prověřuj“. A u pneumatik to platí dvojnásob!
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
